Vysoká míra vymizení inhibitoru u pacientů s hemofilií A
Terapie hemofilie A zahrnující podávání koncentrátů faktoru VIII (FVIII) může být komplikována objevením se inhibitoru – tedy neutralizující protilátky, která vede k inefektivitě léčby. Určité procento protilátek po čase spontánně vymizí – protilátky mizející v průběhu 6 měsíců lze považovat za tranzientní, ostatní za perzistentní. Zejména pacienti s perzistentním inhibitorem jsou dnes často indikováni k imunotoleranční terapii (ITI), která má potenciál umožnit plné vymizení této protilátky.
Terapie hemofilie A zahrnující podávání koncentrátů faktoru VIII (FVIII) může být komplikována objevením se inhibitoru – tedy neutralizující protilátky, která vede k inefektivitě léčby. Určité procento protilátek po čase spontánně vymizí – protilátky mizející v průběhu 6 měsíců lze považovat za tranzientní, ostatní za perzistentní. Zejména pacienti s perzistentním inhibitorem jsou dnes často indikováni k imunotoleranční terapii (ITI), která má potenciál umožnit plné vymizení této protilátky.
V zásadě lze konstatovat, že o přirozeném vývoji inhibitoru u pacientů s hemofilií A, kteří nepodstoupili ITI, toho není mnoho známo. Jedna z recentních randomizovaných kontrolovaných studií naznačila, že čím vyšší jsou dávky FVIII podávané v průběhu ITI, tím rychlejší vymizení inhibitoru a nižší výskyt krvácení lze očekávat. Současně však dávky FVIII podávané v rámci ITI dle této studie nemají větší vliv na míru dosažené tolerance. Autoři článku publikovaného v Journal of Hematology and Oncology pátrali po míře spontánního vymizení inhibitoru u pacientů s hemofilií A, kteří nepodstoupili ITI.
Retrospektivní analýza byla provedena na kohortě pacientů z jednoho centra, která představovala 524 hemofiliků A, kteří byli vyšetřeni k indikaci synovektomie. Testy na inhibitor byly provedeny před každým chirurgickým výkonem a 15 dní po něm. Kumulativní incidence inhibitoru představovala 34 % (180 z 524). Celkem 83 % pacientů trpělo těžkou formou hemofilie, u těchto nemocných se pak inhibitor vyskytoval v 39 % (168 z 434 nemocných). Ze 180 pacientů s inhibitorem byl inhibitor označen za permanentní u 63 nemocných, u 70 nemocných byl inhibitor označen za tranzientní. Byla zde však ještě třetí skupina nemocných (47 případů), u kterých sice došlo ke spontánnímu vymizení protilátky, ale v periodě delší než 6 měsíců. Titr inhibitoru a typ genetické mutace byly proměnnými, které ovlivňovaly rychlost vymizení protilátky.
Tato retrospektivní studie ukázala, že ke spontánnímu vymizení inhibitoru v případě nepodstoupení ITI došlo až u 2/3 nemocných.
(eza)
Zdroj: Tagariello G., et al. High rate of spontaneous inhibitor clearance during the long term observation study of a single cohort of 524 haemophilia A patients not undergoing immunotolerance. J HEmatol Oncol2 013 Aug 30; 6: 63. doi: 10.1186/1756-8722-6-63.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
