Transplantace kostní dřeně myši s hemofilií A

Již před 40 lety byly provedeny první studie s transplantací kostní dřeně u psů s hemofilií A. Nicméně jednalo se o velmi malý počet zvířat a studie měly také řadu jiných limitací. Relativně nedávno vědci získali myší model s těžkou formou hemofilie A, současně byly také vyvinuty nové, citlivější metody umožňující stanovení FVIII.

Autoři zjistili, že transplantace kostní dřeně u myši nevedla k produkci endoteliálních buněk (zejména sinusoidálních jaterních) či hepatocytů odvozených od dárcovských buněk. U příjemce ale byly prokázány mononukleární buňky, makrofágy a mezenchymální buňky dárcovského původu, které byly schopné produkovat FVIII – exprimovaly nejen FVIII mRNA, ale i protein FVIII. Množství takto produkovaného FVIII bylo dostačující pro to, aby myši s těžkou hemofilií A byly po transplantaci schopné přežít zátěž, která dříve vyvolala život ohrožující krvácení.

Tato studie s laboratorním modelem těžké formy hemofilie A ukázala, že transplantace kostní dřeně vedla ke korekci nejzávažnějších projevů hemofilie A, a to skrze mononukleární a mezenchymální buňky odvozené od dárcovských kmenových buněk. Studie dokázala, že existují i alternativní buňky k těm, které jsou považované za základní v syntéze a produkci FVIII (hepatální sinusoidální endoteliální buňky a endotelie v hlavních orgánech). Exprese FVIII v monocytomakrofágovém systému tedy může být jakýmsi periferním mechanismem, jak dodat co nejrychleji FVIII do místa krvácení.

(eza)

Zdroj: Follenzi A., et al. Role of bone marrow transplantaton for correcting hemophilia A in mice. Blood 2012 Jun 7; 119 (23): 5532–42; doi: 10.1182/blood-2011-07-367680.