Srovnání různých vyšetření kloubů u mladých hemofiliků

Jedním z klasických problémů lidí trpících hemofilií je opakované krvácení do kloubů. To vede k hypertrofii kloubní výstelky a následně postižení chrupavky a kosti. Od 80. let minulého století se k hodnocení postižení kloubu používá Petterssonovo skore (PS), které hodnotí rentgenologické známky postižení. V současné době se do popředí významně dostává hodnocení kloubu pomocí obrazu získaného magnetickou rezonancí (MRI), protože umožňuje posoudit daleko méně nápadné změny kloubu než PS. Také pro MRI byl zaveden skórovací systém – IPSG.

Nizozemští autoři se zaměřili na skupinu mladých pacientů s historií pouze několika krvácení a minimálním či žádným klinickým postižením kloubů. V případě nálezu změn na MRI si také kladli otázku, zda a jaký význam má tento nález pro funkci kloubu a zda se jedná o časné a možná reverzibilní změny.

Studie byla prospektivní a bylo hodnoceno celkem 26 pacientů ve věku 13–26 let. Pomocí MRI a klasického rentgenu byly zobrazeny kotníky a kolena pacientů. Dva nezaujatí radiologové pak pomocí zavedených skórovacích systémů tato vyšetření hodnotili. Klinická funkce kloubů (HJHS – haemophilia joint health score) byla hodnocena fyzioterapeuty. Současně byl z dokumentace pacienta zjištěn počet krvácení během života. Z celkem 104 vyšetřovaných kloubů nebyly do studie zahrnuty 3 z důvodů předchozího traumatu či významného ortopedického výkonu (artrodézy). Z hodnocených 101 kloubů korelovalo MRI skóre slabě s klinickou funkcí kloubů a málo s počtem krvácení během života. MRI skóre bylo 0 u 58 kloubů včetně 27, u kterých bylo dokumentováno velké krvácení. U pacientů, kteří provozovali intenzivně sporty, byly u 3 kloubů popsány malé změny (MRI skóre 1) i při absenci krvácení. U 30 % kloubů byly nalezeny pomocí MRI zobrazení abnormity v měkkých tkáních a chrupavkách, přičemž hodnocení pomocí PS bylo u těchto kloubů 0. U 43 kloubů, u kterých existoval záznam o opakovaném krvácení, nebyly nalezeny žádné MRI abnormity. Akumulace hemosiderinu byla zřejmá u kloubů, do kterých proběhlo krvácení relativně nedávno, zatímco u krvácení dokumentových před delší dobou nebyla žádná akumulace hemosiderinu nalezena. Toto nabízí možnost, že kloubní poškození při krvácení je reverzibilní.

MRI skóre bylo ve velkém procentu podobné Petterssonovu skóre (68 %), v 30 % detekovalo MRI vyšetření více změn. Lze tedy říci, že změny detekované pomocí MRI zobrazení, ale ne pomocí klasického rentgenového zobrazení jsou mírné a jejich klinický význam je zatím nejasný.

(eza)

Zdroj: Den Uijl I. E. M. et al. Magnetic resonance imaging in teenagers and young adults with limited haemophilic arthropathy: baseline results from a prospective study. Haemophilia 2011 (17): 926–930; DOI: 10.1111/j.1365-2516.2011.02513.x