Léčba svalových hematomů u pacientů s hemofilií
Svalové hematomy představují u těžké hemofilie asi 10−25 % všech krvácení. Drobné hematomy zvládne pacient sám pomocí infuze koncentrátu chybějícího koagulačního faktoru, ale co když je krevní výron větší?
Možné terapeutické postupy
Postupy jednotlivých pracovišť se liší. Nejčastěji využívanými léčebnými možnostmi jsou rehabilitace a podání koncentrátu chybějícího srážecího faktoru, které jsou aplikovány pravidelně až do doby, kdy hematom zmizí.
Pokud vznikne podezření na hematom, vhodné je objektivní potvrzení zobrazovacím vyšetřením (UZ, MRI, CT). V případě zanedbání léčby může svalové krvácení způsobit komplikace, jako poškození nervů, syndrom z útlaku (kompartment syndrom), myositis ossificans, pseudotumor, nebo může dojít k infikování hematomu a vytvoření abscesu.
Literatura doporučuje v rámci terapie svalových hematomů u obecné populace, tedy populace bez krvácivého onemocnění, ultrazvukem naváděnou drenáž a v případě selhání tohoto výkonu drenáž chirurgickou (otevřenou cestou). Tento přístup je výhodný zejména z hlediska rychlého dosažení úlevy. Ultrazvukem naváděná drenáž bývá dobře snášena, ale je zde možnost recidivy, a to nezanedbatelná (13 %). Ideálně má být evakuace provedena do 3−5 dní po začátku svalového krvácení. Nicméně o provádění takovéhoto výkonu u hemofiliků nejsou dostupné žádné údaje. Jeho použití by mohlo být zváženo v případech, kdy je hematom objemný a jeho obsah zcela tekutý.
Doplňkem léčby by měla být fyzioterapie, odpočinek, ledování, komprese a elevace postižené končetiny.
Prevence
Svalové hematomy obvykle vznikají následkem traumatu, k prevenci je tedy především nutné přizpůsobovat sportovní a jiné aktivity individuálnímu stavu, prodělaným krvácivým příhodám a jiným okolnostem. Ochrana před zraněním je nutná.
Kazuistika
Následující kazuistika demonstruje spontánní krvácivou svalovou komplikaci u ženy se získanou hemofilií. Vedle kauzální hematologické léčby byla úspěšná také podpůrná fyzioterapie.
73letá žena vyhledala lékaře pro objemnou podlitinu na levém stehně, která se vytvořila zcela spontánně a omezovala hybnost končetiny. Krátce předtím jí byl diagnostikován diabetes 2. typu a byla vyšetřována pro hypertyreoidismus. Diagnóza získané hemofilie byla potvrzena společně s Gravesovou−Basedowovou nemocí. Pomocí ultrazvuku byl diagnostikován velký hematom levého m. vastus lateralis. Byla zahájena hematologická léčba bypassovým přípravkem a fyzioterapie. Dále byl aplikován kineziologický tejp lymfodrenážní technikou. 8 dní poté byl hematom významně redukovaný a rozsah hybnosti končetiny se vrátil do normálu.
(pez)
Zdroje:
- Beyer R., Ingerslev J., Sørensen B. Current practice in the management of muscle haematomas in patients with severe haemophilia. Haemophilia 2010; 16 (6): 926−931, doi: 10.1111/j.1365-2516.2010.02275.x.
- De la Corte-Rodriguez H., Rodriguez-Merchan E. C. Treatment of muscle haematomas in haemophiliacs with special emphasis on percutaneous drainage. Blood Coagul Fibrinolysis 2014; 25 (8): 787−794, doi: 10.1097/MBC.0000000000000159.
- Sørensen B., Benson G. M., Bladen M. et al. Management of muscle haematomas in patients with severe haemophilia in an evidence-poor world. Haemophilia 2012; 18 (4): 598−606, doi: 10.1111/j.1365-2516.2011.02720.x.
- Hopper D. Successful use of Kinesio tape to treat an acute muscle haematoma. J Haem Pract 2015; 2 (1): 12−15, doi: 10.17225/jhp.00042.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
