Rizikové faktory a výsledky trabekulektomie: dvacetiletá retrospektivní kohortová studie

Identifikace pacientů probíhala analýzou záznamů v operačních knihách (521 zákroků u 380 pacientů). Do studie bylo zařazeno 234 pacientů, u kterých bylo možno dohledat klinickou dokumentaci a kteří mezi lednem 1988 a prosincem 1990 podstoupili v Addenbrookově nemocnici ve městě Cambridge ve Velké Británii celkem 330 trabekulektomií.

Operace byla považována za úspěšnou, pokud nitrooční tlak dosáhl hodnot < 21 mmHg. V případě, že nebyla nutná další léčba, byl výsledek hodnocen jako „velmi úspěšný“. Pokud pacienti vyžadovali doplňkovou léčbu, byl výsledek hodnocen jako „omezený úspěch“. Funkční úspěch byl definován jako absence progrese do pásma legální slepoty (zraková ostrost 3/60 nebo zrakové pole < 10 stupňů).

Po 20 letech spadalo do kategorie velmi úspěšného výsledku 57 % pacientů, u 88 % byl úspěch omezený nebo lepší a u 15 % došlo k progresi do stadia slepoty. Riziko selhání trabekulektomie bylo větší u mladších pacientů a u jedinců s glaukomem při uveitidě. Pacienti s pseudoexfoliací nebo afakií měli větší pravděpodobnost vzniku slepoty. Kromě toho bylo zjištěno, že u pacientů, kteří užívali před operací dva nebo více lokálně aplikovaných léků nebo měli pokročilou ztrátou zorného pole, existuje větší riziko selhání trabekulektomie a vzniku slepoty.

Dvacet let po trabekulektomii lze tedy očekávat, že zhruba 60 % pacientů bude bez lokální léčby, a pokud zařadíme pacienty s doplňkovou lokální terapií, lze příznivého výsledku dosáhnout přibližně u 90 % jedinců. Věk pacienta, lokální léčba před operací, typ glaukomu a jeho závažnost ovlivňují nezávisle výsledek. Trabekulektomie představuje proto dlouhodobé řešení při kontrole nitroočního tlaku.

(lis)

Zdroj: Landers J., Martin K., Sarkies N., Bourne R., Watson P. A Twenty-Year Follow-up Study of Trabeculectomy: Risk Factors and Outcomes. Ophthalmology. 2011 Dec 23. [Epub ahead of print].