Predisponující faktory a klinické nálezy zjištěné v rámci Skotské studie zaměřené na odchlípení sítnice
Cílem autorů práce bylo popsat predisponující patologii a klinické nálezy u všech nově diagnostikovaných případů rhegmatogenního odchlípení sítnice, které byly zjištěny v průběhu dvouletého období ve Skotsku.
Cílem autorů práce bylo popsat predisponující patologii a klinické nálezy u všech nově diagnostikovaných případů rhegmatogenního odchlípení sítnice, které byly zjištěny v průběhu dvouletého období ve Skotsku. Studie měla prospektivní sledovací charakter. Každý nový případ primárního rhegmatogenního odchlípení sítnice diagnostikovaný v jednom ze šesti vitreoretinálních center byl vyšetřen a pacienti byli požádáni o souhlas s účastí na studii. Celkem bylo do studie zařazeno 1202 pacientů, přičemž detailní klinické záznamy byly k dispozici u 1130 (94 %) z nich.
Byly zjištěny následující příčiny rhegmatogenního odchlípení sítnice: podkovovitá trhlina spojená s ablací zadní plochy sklivce v 86,2 %, obrovská trhlina sítnice s ablací zadní plochy sklivce v 1,3 %, okrouhlá díra bez ablace zadní plochy sklivce ve 4,9 %, retinální dialýza v 5,9 %, retinoschíza v 1,6 %. Každý desátý případ byl spojen se závažným úrazem oka a každá pátá amoce vznikla na pseudofakickém oku.
U kulatých děr byl ve srovnání s podkovitými trhlinami zjištěn větší počet mnohočetných trhlin (67,8 % versus 48,7 %). U rhegmatogenního odchlípení sítnice spojeného s ablací zadní plochy sklivce se nalézalo 56,1 % trhlin v horním temporálním kvadrantu. Pokud k ablaci zadní plochy sklivce nedošlo, bylo 54,6 % trhlin lokalizováno temporálně dole a pouze 34,9 % v horním temporálním kvadrantu. Mřížková degenerace byla nalezena u 18,7 % postižených očí a častěji se vyskytovala u kulatých děr (35,7 %) ve srovnání s odchlípením sítnice na pokladě podkovovitých trhlin (19,3 %). Sedm procent pacientů udávalo stejné postižení u příbuzného prvního stupně. U těchto případů se vyskytovala podstatně častěji myopie než u případů bez pozitivní rodinné anamnézy.
Závěrem autoři práce konstatují, že více než 85 % případů rhegmatogenního odchlípení sítnice vzniká v souvislosti s ablací zadní sklivcové membrány, ke které nedochází především u mladších jedinců a u pacientů s vyšší myopií. Většina případů je způsobena více než jednou trhlinou sítnice a postižení makuly se při úvodním vyšetření zjišťuje ve více než 50 procentech. Úraz oka, předchozí operace katarakty a mřížková degenerace jsou důležité predisponující faktory rhegmatogenního odchlípení sítnice.
(lis)
Zdroj: Mitry D, et al. The predisposing pathology and clinical characteristics in the Scottish Retinal Detachment Study. Ophthalmology 2011(Jul);118(7):1429-1434. Doi: 10.1016/j.ophtha.2010.11.031
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.