Mechanismus snížení nitroočního tlaku pomocí prostaglandinů: latanoprost vs. prostaglandin E1
Cílem této studie bylo srovnat vliv latanoprostu a jiných prostaglandinů na trabekulární odtok. Dosud existovaly na tuto léčbu protichůdné názory.
Cílem této studie bylo srovnat vliv latanoprostu a jiných prostaglandinů na trabekulární odtok. Dosud totiž existovaly protichůdné názory, zda trabekulární odtok je způsoben latanoprostem, nebo jinými prostaglandiny.p>
V oftalmologii se prostaglandiny (PG) užívají v léčbě glaukomu od roku 1994. Jsou osvědčenou a nedílnou součástí léčby, neboť hrají velmi důležitou roli v udržování rovnováhy odtoku tekutiny z předního očního segmentu. Latanoprost je lokální látka ze skupiny prostaglandinů (odvozená od prostaglandinu E2), která byla uvedena na trh jako analog prostaglandinu v roce 1996.
Cíle studie
Účelem studie bylo určit vliv latanoprostu a prostaglandinu E1 na odtokovou schopnost v kultuře předních segmentů lidského oka. Kultury předních očních segmentů ve studii měly odstraněné uveosklerální cesty odtoku, a umožnily tak přímé sledování trabekulárního odtoku.
Komorová voda odtéká z 90 % trámčinou komorového úhlu do Schlemmova kanálu, což je dutý prstenec za trabekulem (trabekulární odtok). Dále se episklerálními vénami vstřebává do krevního oběhu. Zbývajících 10 % se uveosklerálním transportem dostává z oka rovnou do krve (uveosklerální odtok).
Metoda a provedení
Studie byla provedena na očích zemřelých lidí, které byly odebrány z těla čtyři hodiny po smrti. Žádný z těchto lidí neměl nikdy zelený zákal. Přední oční segment jednoho očního páru byl uložen do orgánové kultury a dostal kontinuální infuzi léku, zatímco druhý vzorek zůstal bez léku. Histologické změny byly poté zhodnoceny. Zymografie a Western blot metoda byly užity k analýze matrixmetaloproteázové aktivity (MMP). Matrixmetaloproteázy patří mezi proteolytické enzymy a jednou z jejich funkcí je i štěpení bazálních membrán buněk.
Výsledek
Histopatologický rozbor ukázal fokální oddělení až ztrátu endoteliálních buněk ve Schlemmově kanálu a ztrátu extracelulární matrix uložené pod touto oblastí. Nebyl však zaznamenán shodný vzor MMP aktivity. Ačkoli sklerální hydraulická konduktivita se zvýšila, změna nebyla dostatečná k potvrzení celkové změny v odtokové schopnosti. MMP nebyla rovnoměrně zvýšena ve Western blot testu, zymograficky nebo imunohistochemicky.
Závěr
Latanoprost zvýšil schopnost odtoku tekutiny z předního segmentu o 67 %. Tato změna nastala během hodiny po aplikaci látky, zatímco prostaglandin PGE způsobil podstatně menší změny, neboť zvýšil odtok pouze o 13 %. Tyto změny byly vratné. Když se oba léky z oka odstranily, jejich účinek pominul.
Tato studie se jeví jako velmi významná. Její autoři tvrdí, že mechanismus ovlivnění uveosklerálního odtoku bude určující pro další směr v léčbě glaukomu, ať už v oblasti terapie medikamentózní, nebo genové.
(jnl)
Zdroj: Bahler CK, Howell KG, Hann CR, Fautsch MP, Johnson DH. Prostaglandins increase trabecular meshwork outflow facility in cultured human anterior segments. Am J Ophthalmol 2008;145:114–119. http://www.medscape.com/medline/abstract/17988642
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.