Komplikace chirurgické léčby glaukomu

Komplikace filtračních operací

Filtrační operace neboli trabekulektomie je považována za zlatý standard u většiny případů nejběžnějšího typu glaukomu – primárního glaukomu s otevřeným úhlem. Technika operace byla v uplynulých letech stále zlepšována, z čehož vyplývá také nižší výskyt bezprostředních pooperačních komplikací, jako je mělká přední komora, ablace cévnatky a hypotonie.

Nejzávažnější komplikací filtračních operací je časná endoftalmitida se ztrátou vizu. Mezi vážné komplikace patří také hemoftalmus s trakční amocí sítnice a hypotonická makulopatie. Hlavním a nejčastějším problémem dnešní chirurgické terapie glaukomu je však komplikované hojení rány se zjizvením výtokové oblasti. Problémy s tvořením jizvy se dají minimalizovat intenzivní pooperační péčí a použitím antimetabolitů v době operace a v pooperační péči.¨

Používané antimetabolické látky, jako je například mitomycin C, jsou však také spojeny s dalšími komplikacemi. Proto jejich výběr, dávkování a dobu podávání je nutno zvážit s ohledem na riziko zjizvení u každého pacienta.

Nepenetrující operace

Nepenetrující operace, jako jsou hluboká sklerektomie nebo trabekulotomie, jsou účinné a bezpečnější, avšak snížení nitroočního tlaku nebývá většinou tak výrazné jako při použití trabekulektomie. Proto je při výběru konkrétní chirurgické procedury u každého pacienta potřeba zvážit cílový nitrooční tlak.

Velké randomizované prospektivní studie ukázaly, že u pokročilých případů glaukomu je nutný nízký cílový nitrooční tlak k zabránění dalšímu zhoršování a pro stabilizaci zrakového pole. Také proto je trabekulektomie základním prostředkem v léčbě pokročilého glaukomu.

(vek)

Zdroje: Grehn F. Surgery of primary open angle glaucoma. Klin Monatsbl Augenheilkd 2008(Jan);225(1):30–38.

Váša M. Modulace hojení rány při antiglaukomových filtrujících operacích. Acta Med 1998;41(Suppl).