Reziduální aktivita zolpidemu u starších osob v porovnání s jinými hypnotiky a placebem
Insomnie představuje jednu z nejběžnějších obtíží u starších jedinců. V terapii nespavosti se užívají především hypnotika III. generace a některé benzodiazepiny. Farmakoterapie u starší populace má ovšem řadu úskalí – k těm nejčastějším patří reziduální aktivita léku do následujícího dne, která může zvýšit riziko pádů a jiných úrazů. Studie publikovaná v časopisu Sleep Medicine proto porovnávala reziduální aktivitu po užití zolpidemu, triazolamu a rilmazafonu u starších jedinců.
Úvod
V léčbě insomnie jsou hypnotika používána spolu s jinými léčivy nebo v kombinaci s nefarmakologickými postupy. Volba správného hypnotika závisí především na správně stanovené diagnóze poruchy spánku i na zdravotním stavu nemocného. K nejčastěji užívaným lékům v terapii nespavosti patří hypnotika III. generace (mezi něž se řadí zolpidem) a dále některé benzodiazepiny (například triazolam a rilmazafon).
Běžným problémem této terapie bývá reziduální aktivita přetrvávající do následujícího dne, takzvaný hangover effect. Tento nežádoucí účinek léčby je pozorován především u léčiv s biologickým poločasem delším než 6 hodin. Reziduální aktivita snižuje psychomotorickou výkonnost v důsledku přetrvávajícího působení léku a může být příčinou pádů a jiných úrazů, například při řízení motorového vozidla.
Metodika a výsledky studie
Randomizovaná dvojitě zaslepená studie porovnávala reziduální aktivitu zolpidemu, triazolamu a rilmazafonu u starších zdravých jedinců následující ráno po užití hypnotika. Studie se zúčastnilo 11 žen a 2 muži ve věku 60–70 let. Účastníkům byl v 11 hodin večer podán zolpidem v dávce 5 mg, triazolam v dávce 0,125 mg, rilmazafon v dávce 1 mg nebo placebo. Následující ráno v 4 a 7 hodin bylo provedeno objektivní měření včetně psychomotorických testů a účastníci současně subjektivně hodnotili léčbu.
Hypnotika byla ve studii obecně velmi dobře tolerována, během studie nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky léčby. Terapie zolpidemem a rilmazafonem byla v porovnání s placebem spojená s dobrým výsledkem ve funkčním testu hodnotícím dynamickou rovnováhu (Functional Reach Test). Při podání jednotlivé dávky zolpidemu a triazolamu nebyla pozorována reziduální aktivita v následujícím dni.
Závěr
Z výsledků studie vyplývá, že podávání zolpidemu v dávce 5 mg u jedinců starších 60 let není spojeno s měřitelnou reziduální aktivitou následujícího dne. Při podávání zolpidemu byly v porovnání s placebem současně pozorovány dobré výsledky ve funkčním testu dynamické rovnováhy.
(holi)
Zdroj: Uemura S. I., Kanbayashi T., Wakasa M. et al. Residual effects of zolpidem, triazolam, rilmazafone and placebo in healthy elderly subjects: a randomized double-blind study. Sleep Med 2015; 16 (11): 1395–1402, doi: 10.1016/j.sleep.2015.05.021.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.