Lorlatinib jako alternativa radioterapie CNS u pacientů s NSCLC − kazuistiky

Tyrosinkinázové inhibitory ALK v léčbě NSCLC

U části pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) se vyskytuje translokace genu ALK (pro anaplastickou lymfomovou kinázu). Léčba tyrosinkinázovými inhibitory s účinností na signální dráhy spouštěné ALK (ALK-TKI) vede k prodloužení doby bez progrese onemocnění (PFS). Lorlatinib je ALK-TKI 3. generace se zlepšenou dostupností v CNS, jehož indikační skupinou jsou pacienti refrakterní k léčbě ALK-TKI 1. a 2. generace.

V České republice je lorlatinib schválen pro léčbu pacientů s pokročilým ALK-pozitivním NSCLC, u nichž došlo k progresi onemocnění při léčbě alektinibem či ceritinibem (ALK-TKI 2. generace), případně při léčbě krizotinibem (ALK-TKI 1. generace) nebo jiným ALK-TKI. Doporučená dávka je 100 mg 1× denně per os.

Popis případů

Pacient 1

48letá žena byla diagnostikována s NSCLC v levém dolním plicním laloku ve IV. klinickém stadiu. Molekulární analýza krční uzliny potvrdila přítomnost translokace ALK. Pacientka zahájila terapii krizotinibem a CT vyšetření po 1 měsíci léčby prokázalo regresi plicního i mimoplicního postižení. Došlo však k elevaci hladin nádorových markerů.

I přes absenci neurologických symptomů byla provedena magnetická rezonance mozku, která prokázala četné metastázy v pravém parietálním a okcipitálním laloku, současně byl přítomen hydrocefalus. Paralelně došlo k další regresi plicního postižení.

Pacientka zahájila terapii ceritinibem, ale již po 11 dnech léčby se objevila paréza pravé HK a následně porucha vědomí v důsledku obstrukčního hydrocefalu. I přes terapii dexamethasonem a při zavedené ventrikuloperitoneální drenáži pacientka upadla do kómatu, následně jí byl nazogastrickou sondou podáván lorlatinib.

Již po 2 dnech léčby lorlatinibem nastalo zmírnění neurologických symptomů a pokles hladin nádorových markerů. Po měsíci léčby došlo k plnému obnovení vědomí a pozorováno bylo výrazné zlepšení parézy HK. Po roce léčby lorlatinibem má pacientka minimální neurologickou symptomatologii, MRI mozku neprokazuje přítomnost metastáz a primární plicní nádor regreduje. 

Pacient 2

54letému muži byl diagnostikován NSCLC IV. stadia v pravém dolním laloku. Po 4 měsících léčby krizotinibem došlo k parciální regresi nitrohrudního postižení. Po více než roce léčby však nemoc postupně progredovala, proto byl krizotinib nahrazen brigatinibem. Po 2 měsících léčby začal mít pacient bolesti hlavy, trpěl nauzeou a zvracel, objevila se parestezie pravé HK. MRI vyšetření mozku prokázalo přítomnost cerebrálních a leptomemingeálních metastáz. Následně byla zahájena léčba lorlatinibem a symptomy se v průběhu několika dnů upravily.

Po roce léčby lorlatinibem MRI mozku ukazuje regresi metastáz, CT plic pak mírnou progresi primárního nádoru, nicméně bez klinických symptomů, a proto tato terapie pokračuje. 

Závěr

Podávání lorlatinibu vedlo k rychlému zlepšení neurologických symptomů u pacientů, u nichž došlo v průběhu léčby ALK-TKI 2. generace k progresi onemocnění v CNS. Terapie lorlatinibem proto může být zvažována jako alternativa k radioterapii mozku u nemocných s rychlou progresí metastáz NSCLC v CNS v průběhu léčby ALK-TKI 2. generace.

(alz)

Zdroje:

1. Gafer H., de Waard Q., Compter A., van den Heuvel M. Rapid regression of neurological symptoms in patients with metastasised ALK⁺ lung cancer who are treated with lorlatinib: a report of two cases. BMJ Case Rep 2019; 12 (7): e227299, doi: 10.1136/bcr-2018-227299.
2. SPC Lorviqua. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/lorviqua-epar-product-information_cs.pdf