Genetické testování u nemalobuněčného karcinomu plic – zkušenosti z klinické praxe
Cílená léčba přinesla určitým skupinám pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) významné zlepšení. Výběr nemocných, kteří z cílené léčby budou profitovat, je možné provést například pomocí molekulárního profilování s použitím technik sekvenování nové generace (NGS). Dosud však nemáme dostatek údajů o proveditelnosti a výsledcích takového profilování v reálné klinické praxi, na což se proto zaměřila analýza čerstvě publikovaná v časopisu The Oncologist.
Genetické testování a léčba nádorů
Dostupnost cílené léčby významně proměnila diagnostické a terapeutické algoritmy u solidních nádorů, zejména v případě pokročilého NSCLC. Donedávna se většina informací nutných pro nasazení cílené léčby získávala pomocí testů na jednotlivé specifické změny v genomu. S pokroky v metodách molekulární genetiky ovšem přišla i možnost genetického screeningu celého panelu mutací. Prezentovaná studie se zabývala využitím NGS pro systematické prospektivní genetické profilování pacientů s pokročilým NSCLC, a to na solidních i tekutých bioptátech.
Metodika studie
Do analýzy provedené v Istituto Oncologico Veneto v italské Padově byla zahrnuta data 235 pacientů s pokročilým NSCLC, u nichž nebyla standardními postupy zjištěna mutace v EGFR/ALK/ROS1. Na vzorcích plazmy nebo nádorové tkáně těchto pacientů bylo provedeno sekvenování panelu genů technikou NGS. Pro testování vzorků plazmy se využívala komerčně dostupná sada Guardant360, která pokrývá 73 genů. Vzorky tkáně byly testovány pomocí Oncomine Focus Assay s pokrytím 59 genů.
Výsledky
Testování vzorků krevní plazmy bylo provedeno u 209 pacientů, z nichž u 78 (37,3 %) byl paralelně testován i vzorek nádorové tkáně. U 26 pacientů bylo provedeno pouze testování nádorové tkáně. Polovina ze vzorků nádorové tkáně byla posouzena jako nevyhodnotitelná, u celkem 13 z 52 hodnotitelných vzorků (25 %) byla nalezena mutace, na kterou bylo možno cílit léčbu. Taková mutace byla nalezena i u 31 (14,8 %) vzorků krevní plazmy.
Pacienti, jimž byla nasazena cílená léčba, potom oproti ostatním dosahovali delšího mediánu celkového přežití (OS; mediánu OS nebylo dosaženo vs. 9,1 měsíce pro pacienty bez cílené terapie, 95% interval spolehlivosti [CI] 4,6−13,6; p = 0,046).
Závěr
Systematické použití NGS v reálné klinické praxi ukázalo limitace testování vzorků nádorové tkáně u pacientů s pokročilým NSCLC. Dále se ukázalo, že rutinní testování vzorků krevní plazmy může odhalit mutace nenalezené pomocí standardních technik, a tím rozšířit okruh pacientů, kteří mohou profitovat z cílené léčby nádorů.
(este)
Zdroj: Bonanno L., Pavan A., Ferro A. et al. Clinical impact of plasma and tissue next-generation sequencing in advanced non-small cell lung cancer: a real-world experience. Oncologist 2020 Jun 18, doi: 10.1634/theoncologist.2020-0148 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.