Výhody léčby deprese a úzkostných poruch escitalopramem
Escitalopram je purifikovaný S-enanciomer citalopramu a ve studiích in vitro prokázal dvojnásobný účinek v blokování zpětného vychytávání serotoninu. Účinnost v indikaci deprese byla prokázána klinickými studiemi a účinek se projevil již po 1−2 týdnech léčby. Navíc bylo potvrzeno jeho příznivé působení v léčbě úzkostných poruch (např. panické poruchy, generalizované a sociální anxiety). Escitalopram je dobře snášený a jeho užívání je bezpečné, navíc vykazuje méně lékových interakcí, a je tím pádem výhodný i pro starší a polymorbidní pacienty.
Úvod
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI − selective serotonin reuptake inhibitors) jsou léky první volby v indikaci deprese a úzkostných poruch (PD − panic disorder, GAD − generalized anxiety disorder, SD − social disorder). Navíc jsou užívány i v dalších v indikacích, jako jsou např. premenstruační změny nálad a některé chronické bolesti. Klinické studie prokázaly dobrý efekt u 50−60 % pacientů. Přes hojné používání SSRI stále pokračuje výzkum a vývoj nových látek. Kromě účinnosti se výzkum zabývá i hledáním dobře snášených a dlouhodobě účinných látek, jejichž účinek by nastoupil rychleji, a to zejména u těžké deprese. Většinu užívaných látek představují racemáty (tj. směsi izomerů) a stereotaktické vlastnosti mohou ovlivnit biologickou aktivitu látky.
Farmakologické vlastnosti
Escitalopram prokázal dvojnásobnou aktivitu v blokování zpětného vychytávání serotoninu ve srovnání s citalopramem a navíc neovlivňuje další receptory (serotoninové, muskarinové, histaminové ani dopaminové). Ve studiích na zvířatech snížil příznaky deprese vyvolané stresem a snížil agresivní chování s dvojnásobným účinkem ve srovnání s citalopramem. Také anxiolytické působení bylo potvrzeno v různých modelových studiích.
Farmakokinetika
Escitalopram je metabolizován třemi izoformami cytochromu P450 s dominancí CYP3A4 a jeho metabolity vykazují jen slabý klinický účinek. Je rychle vstřebáván bez vlivu potravy a průměrně nastává vrchol plazmatické hladiny po 4 hodinách. Escitalopram má lineární kinetiku závislou na dávce, vylučovací poločas se pohybuje v rozmezí 27−32 hodin a u zdravých dobrovolníků nebyla zjištěna kumulace. Vyrovnání hladin (steady state) nastává po 10 dnech. Dávka 20 mg escitalopramu je biologicky ekvivalentní dávce 40 mg citalopramu. U nemocných ve věku > 65 let jsou plocha pod křivkou a rovněž biologický poločas eliminace zvýšeny o 50 %.
Antidepresivní účinek
Rozsáhlé randomizované klinické studie potvrdily účinnost escitalopramu v léčbě deprese v dávce od 10 mg denně s nástupem účinku po 1−2 týdnech léčby. Několik klinických studií potvrdilo zlepšení příznaků deprese dle MADRS (Monttgomery-Asberg Depression Rating Scale), 24 HAM-D (Hamilton Rating Scale for Depression), CGI (Clinical Global Impression Scale) a zlepšení jak úzkostných příznaků, tak i kvality života pacientů. Jiné dlouhodobé studie potvrdily snížení doby nástupu relapsu (hodnoceného jako MADRS > 22) a poklesu skóre pro depresi.
Anxiolytický účinek
Jak studie na zvířatech, tak klinické studie prokázaly účinnost escitalopramu v anxiolytické indikaci. U GAD bylo sníženo skóre pro úzkost HAM-A (Hamilton Rating Scale for Anxiety), subškála HAD (Hospital Anxiety and Depression) a CGI. Escitalopram prokázal zlepšení kvality života pacientů s PD ve srovnání s placebem, zlepšil skóre CGI a více pacientů dosáhlo remise definované jako žádná panická ataka. Rovněž v indikaci SD escitalopram prokázal superioritu oproti placebu jak pomocí skóre CGI, tak i LSAS (Liebowitz Social Anxiety Score).
Bezpečnost a snášenlivost
Escitalopram byl dobře snášen a vyskytlo se jen málo případů ukončení léčby pro nežádoucí účinky (pro dávku 10−20 mg/den bylo zjištěno 5,9 % a 2,2 %), zatímco pro citalopram je uváděno rozmezí 15−20 %. Nežádoucí účinky jsou zřídkavé, pouze nauzea se vyskytla u více než 10 % pacientů. Escitalopram nestimuluje CNS, jen u 9 % pacientů byla zaznamenána insomnie. Poruchy ejakulace jsou popsány rovněž v 9 % případů (stejně jako pro citalopram).
Závěr
Escitalopram v dávce 10 mg denně je silným inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu s malou nebo žádnou afinitou k jiným neurotransmiterovým receptorům. V klinických placebem kontrolovaných studiích byly prokázány bezpečnost, účinnost a snížení výskytu relapsů při léčbě deprese. Dlouhodobý účinek nastoupil již po 1−2 týdnech léčby. Jeho efektivita byla prokázána rovněž v léčbě úzkostných poruch. Látka je dobře snášena a výhodou pro podávání u starších pacientů je minimum lékových interakcí. Proto je escitalopram doporučen jako lék první volby.
(imt)
Zdroje:
1. Farah A. Therapeutic Advantages of Escitalopram in Depression and Anxiety Disorders. Primary Psychiatry 2002; 9 (12): 30−35. Dostupné na: http://primarypsychiatry.com/therapeutic-advantages-of-escitalopram-in-depression-and-anxiety-disorders
2. Kaufman D., Kelly J., Rosenberg L. et al. Recent patterns of medication use in the ambulatory adult population of the United States. JAMA 2002; 287: 337−344.
3. Charney D. S., Miller H., Licinio J., Salomon R. The pharmacological treatment of depression. In: Schatzberg A. F., Nemeroff C. B. (eds.). Textbook of Psychopharmacology. American Psychiatric Press, Washington, DC, 1998, p. 575−601.
4. Depression. Clinical Practice Guideline, Number 5. US Department of Health and Human Services, Public Health Service, Agency for Health Care Policy and Research, Rockville, 1993.
5. Kasper S. Do SSRIs differ in their antidepressant efficacy? Hum Psychopharm 1995; 10 (suppl.): 163−172.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.