Terapeutický efekt venlafaxinu v jednotlivých indikacích
Venlafaxin je duální antidepresivum s dobrou účinností a snášenlivostí u širokého spektra depresivních a úzkostných poruch. Může být účinný i u jiných diagnóz, např. u somatoformní, premenstruální dysforické a posttraumatické stresové poruchy. Má potenciál k rychlejšímu nástupu antidepresivního působení a vyšší účinnost než inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), zejména u specifických skupin pacientů.
Účinnost potvrzená studiemi a metaanalýzami − stručný přehled dle indikací
Depresivní porucha
Účinnost venlafaxinu v léčbě deprese byla prokázána množstvím placebem kontrolovaných studií. Ve srovnání s aktivním komparátorem byl venlafaxin nejméně stejně účinný jako imipramin, amitriptylin v léčbě melancholické deprese, dosulepin u geriatrických depresivních pacientů a klomipramin a trazodon. Byl nejméně stejně účinný jak fluoxetin, sertralin a paroxetin, a to i v terapii rezistentních depresí. Metaanalýza dokazuje vyšší a rychlejší účinnost venlafaxinu oproti SSRI (citalopram, fluvoxamin, paroxetin, sertralin). Také počty remitérů jsou významně vyšší a remise bylo dosahováno rychleji.
Deprese a úzkost
Zejména u obtížněji léčitelných pacientů s komorbidní depresí a úzkostí byl venlafaxin shledán účinnější než placebo a SSRI. Studie byla potvrzena další metaanalýzou.
Bipolární porucha
V dvojitě slepém srovnání s paroxetinem vykazoval venlafaxin v kombinační léčbě se stabilizátorem více respondérů, ale také více přesmyků do manických epizod. Srovnatelné účinnosti a snášenlivosti bylo dosaženo ve srovnání s bupropionem a sertralinem.
Panická porucha
Venlafaxin byl opakovaně účinný v léčbě panické poruchy již v dávkách < 75 mg denně, stejně jako v prevenci relapsu.
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost venlafaxinu byla opakovaně potvrzena i v této indikaci ve srovnání s placebem a nejméně stejná ve srovnání s buspironem. Efekt byl zaznamenán brzy a u velkého množství pacientů.
Sociální fobie
Terapeutický efekt byl potvrzen na základě srovnání s placebem a paroxetinem.
Obsedantně kompulzivní porucha
Venlafaxin byl v léčbě této poruchy nejméně stejně účinný jako klomipramin a paroxetin.
Posttraumatická stresová porucha
Venlafaxin byl významně účinnější než placebo. Ve skupině pacientů léčených venlafaxinem bylo více remitérů a doba potřebná k dosažení remise byla kratší než u placeba.
Specifické subpopulace
Metaanalýza srovnávající data z 31 studií zaměřená na vliv věku a pohlaví prokázala vyšší účinnost venlafaxinu oproti SSRI. Pouze venlafaxin dosáhl identického počtu remisí u starších i mladších žen. Prokázal také významně vyšší účinnost (oproti SSRI a placebu) u pacientů s kratší dobou trvání depresivních symptomů a byl zaznamenán trend k větším rozdílům v delším čase sledování mezi jednotlivými skupinami.
Ve studii srovnávající gravidní ženy užívající venlafaxin, SSRI a neteratogenní medikaci nebyla zjištěna odlišná rizika při užívání venlafaxinu. Venlafaxin přestupuje do mateřského mléka, významné nežádoucí účinky na novorozencích však popsané nebyly.
(raj)
Zdroj: Janů L. Venlafaxin s prodlouženým uvolňováním v ambulantní praxi. Psychiatrie pro praxi 2006; 1: 39–42.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.