Postavení benzodiazepinů v terapii úzkostných poruch − komentář
Někteří odborníci ve svých pracích zpochybňují používání benzodiazepinů v dnešní klinické praxi, zdůrazňují jejich potenciál vyvolávat závislost a dotazují se, proč tyto léky nejsou zařazeny na seznam kontrolovaných substancí podobně jako opiáty nebo barbituráty. Komentářem k této problematice přispěli do loňského vydání časopisu JAMA Psychiatry také autoři z univerzity v italské Bologni.
Komentář upozorňuje na skutečnost, že benzodiazepiny (BZD) jsou v léčbě úzkostných poruch prokazatelně účinné látky. V posledních letech sice byly částečně nahrazeny antidepresivy druhé generace, avšak dle názoru autorů se tak stalo bez potřebných podpůrných důkazů. Klinické studie, které přímo porovnávaly BZD s antidepresivy, prokázaly, že BZD jsou účinnější a jejich užívání je spojeno s menším výskytem nežádoucích účinků.
K otázce závislostního potenciálu Fava a jeho spoluautoři připomínají, že procento jedinců, u kterých se zneužívání BZD skutečně objeví, je relativně nízké ve vztahu k celkovému počtu osob, které tyto léky užívají. Odborníci rovněž upozorňují na fakt, že na rozdíl od odvykacího stavu po odnětí BZD už tak často nebývá zdůrazňován obdobně problematický syndrom z vysazení antidepresiv, a táží se, zda by se tedy i tyto léky měly zařadit mezi kontrolované substance.
V otázce spojování BZD s vyšším rizikem pádů či dopravních nehod odkazují na skutečnost, že BZD mají ve srovnání s dlouhodobě užívanými inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) či antipsychotiky výhodnější profil nežádoucích účinků, a upozorňují v této souvislosti například na vyšší riziko sebevražedného jednání asociovaného s užíváním antidepresiv.
BZD jistě nejsou trvalým řešením dlouhodobých úzkostných stavů. Jejich racionální užívání však může ulevit od úzkosti a napětí a zlepšit spánek. Proto by podle autorů prezentovaného komentáře měli mít lékaři možnost předepisovat je podobně jako jiná psychofarmaka.
(veri)
Zdroj: Fava G. A., Balon R., Rickels K. Benzodiazepines in anxiety disorders. JAMA Psychiatry 2015 Jul; 72 (7): 733−734; doi: 10.1001/jamapsychiatry.2015.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.