Jak se navzájem ovlivňují spánek a deprese?

Úvod

Spánkové poruchy se objevují u většiny pacientů trpících depresí. Někteří lékaři dokonce váhají s diagnostikováním deprese, pokud pacient neudává problém se spánkem. Kvalita spánku a deprese se ovlivňují navzájem − nedostatek spánku může přispět ke vzniku deprese a naopak deprese většinou vede ke zhoršení kvality spánku. Pro nemocné s depresí je často obtížné usnout nebo vydržet spát po celou noc, mohou spát příliš nebo pociťují velkou ospalost v průběhu dne. Problémy se spánkem mohou zapříčinit zhoršení deprese, a pokud jsou perzistentní, zvyšují riziko relapsu u pacientů, kteří se s depresí úspěšně léčí. 

Které poruchy spánku jsou spojeny s depresí a proč vznikají?

Poruchy spánku asociované s depresí zahrnují insomnii, která se vyskytuje zhruba u 75 % pacientů, obstruktivní spánkovou apnoi a hypersomnii, kterými trpí okolo 20 %, respektive 15 % nemocných. U mnoha pacientů se dokonce mohou vystřídat jednotlivé typy spánkových poruch v rámci jedné depresivní epizody, když se například insomnie změní v hypersomnii. Spánkové poruchy nejspíše souvisejí se změnou ve fungování neurotransmiteru serotoninu a mohou zapříčinit aktivaci stresové osy, narušit cirkadiánní rytmus a zvýšit riziko vzniku deprese. 

Diagnostika a léčba deprese s ohledem na poruchy spánku

Správné porozumění vztahu mezi depresí a spánkem je zásadní pro zlepšení kvality spánku a výběr vhodné terapie. Ošetřující lékař může zlepšení či zhoršení stavu a symptomů pacienta monitorovat pomocí různých testů. Také má možnost odeslat ho ke spánkovému specialistovi, aby zjistil, zda nemocný nejeví známky spánkové apnoe či syndromu neklidných nohou, jež mohou způsobovat depresi nebo zhoršovat její symptomy. 

V současné době naštěstí známe efektivní možnosti terapie. Patří mezi ně antidepresiva, jež účinně léčí depresi a některá pozitivně ovlivňují i spánek. Důležitou roli v terapii hraje také psychoterapie, především kognitivně-behaviorální (která může být cílená přímo na insomnii), případně interpersonální terapie. Ideální je, pokud léčba zahrnuje oba přístupy − farmakologické i psychologické působení. Pacienti sami mají možnost léčbu podpořit změnou svého životního stylu.

Praktická doporučení pro pacienty

Následující doporučení mohou specialisté poskytnout pacientům s depresí, kteří trpí poruchami spánku.

• Navštívit psychoterapeuta. Terapeut může kromě využití již zmíněných psychoterapeutických metod naučit pacienta mechanismy ke zvládání problematických nocí.
• Dodržovat pravidelný čas usínání a vstávání. Pro pacienty s depresí je často obtížné udržovat denní režim. Zavedení každodenní rutiny před usnutím poskytne tělu možnost večer se uklidnit a připravit na spánek.
• Dodržovat správnou délku denního spánku. Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek může vést k potřebě spaní přes den. Průzkumy ukázaly, že denní zdřímnutí, tzv. power nap, může pomoci regulovat emoce, snížit ospalost a vést k celkovému zvýšení výkonu. Ideální doba je 10−20 minut − power nap, který trvá déle než 20 minut, by mohl narušit večerní usínání, zdřímnutí kratší než 10 minut není dostatečně dlouhé na to, aby mělo žádoucí výsledky.
• Nepít alkohol. Studie ukázaly, že pití alkoholu před spánkem zhoršuje usínání a následné udržení spánku přes noc, vede k narušení spánkového cyklu a zkrácení REM fáze spánku. 
• Trávit čas venku. Vystavení se slunečnímu světlu pomáhá tělu nastavit cirkadiánní rytmus. Po západu slunce se začíná produkovat hormon melatonin, který podporuje spánek a usnadňuje usnutí.
• Pravidelně cvičit. Podle výzkumů je lehké a dynamické cvičení spojeno s velmi dobrou nebo dobrou kvalitou spánku. Cvičení má probíhat ideálně dopoledne, večer by mohlo narušit schopnost usnout.

(vef)

Zdroj: Newsom R. Depression and sleep. Sleep Foundation, 2021 May 19. Dostupné na: www.sleepfoundation.org/mental-health/depression-and-sleep