Farmakologické možnosti v terapii rezistentní deprese
Depresivní porucha představuje rozšířené onemocnění, jehož celoživotní prevalence se pohybuje kolem 15 % a roční incidence činí přibližně 7 %. Jedná se o chorobu asociovanou s vysokým rizikem mortality a podle odhadů bude brzy představovat jednu z předních příčin invalidity v západních zemích. Přes nesporné pokroky v psychofarmakologii, ke kterým v posledních desetiletích došlo, stále kolem 10−15 % nemocných nedostatečně reaguje na farmakologickou terapii a dalších 30−40 % dosáhne pouze částečné remise.
Italští autoři, kteří se ve své práci zaměřili na problematiku farmakorezistentní deprese, pracovali s daty studií, přehledů a metaanalýz publikovaných v letech 1990−2013. Dostupné materiály rozdělili do tří skupin podle léčebné strategie, kterou prezentovaly: změna nedostatečně účinného preparátu na jiný z podobné či odlišné skupiny antidepresiv (AD), kombinace současného AD s dalším AD z jiné skupiny, augmentace AD další látkou, která nemá primárně antidepresivní efekt.
Přechod z jedné látky na jinou
Analýzou dostupných dat autoři dospěli k následujícím závěrům: přechod z TCA na jiné AD ze stejné skupiny přináší pouze malé výhody (response rate [RR] 9−27 %), zatímco switch ze SSRI na jiné SSRI je výhodnější (RR až 75 %). Rovněž se ukazuje být užitečným převod ze SSRI na venlafaxin (5 pozitivně vyznívajících studií ze 6), TCA (2 pozitivní studie ze 3) či IMAO (2 pozitivní studie ze 2), nikoli však na bupropion, duloxetin či mirtazapin. Tři provedená reviews poukázala na skutečnost, že přínos převodu v rámci jedné skupiny se oproti změně preparátu za jiné AD mimo danou skupinu nijak výrazně neliší.
Kombinační léčba
Údaje o kombinacích AD jsou kontroverzní v případě TCA + SSRI (pozitivně vyznívající studie staršího data, negativně vyznívající novější studie) a bupropionu + SSRI. Pozitivně vyznívá kombinace mirtazapinu či mianserinu s AD z odlišné skupiny.
Augmentační strategie
Co se týče augmentační strategie, dostupná data hovoří o účinnosti augmentace TCA solemi lithia a hormony štítné žlázy, augmentace AD aripiprazolem či quetiapinem (5 pozitivních studií z 5, resp. 3 ze 3) a v menší míře i augmentace fluoxetinu olanzapinem (3 pozitivní studie ze 6). Některé provedené studie rovněž ukázaly, že v terapii farmakorezistentní deprese může být účinná augmentace AD agonisty dopaminu (pramipexol, ropinirol).
(veri)
Zdroj: Tundo A., de Filippis R., Proietti L. Pharmacologic approaches to treatment resistant depression: evidences and personal experience. World J Psychiatry 2015 Sep 22; 5 (3): 330−341; doi: 10.5498/wjp.v5.i3.330.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.