Charakteristiky pacientů s deficiencí alfa-1-antitrypsinu – dvouletá data z registru EARCO

Mezinárodní registr EARCO a shromažďovaná data

AATD je vzácné onemocnění spojené se zvýšeným rizikem plicního emfyzému u dospělých a postižením jater a panikulitidy u dětí a dospělých. Podle odhadů má těžkou AATD v homozygotní formě 1 z 3500−6000 Evropanů a každý 800. pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).

Mezinárodní registr EARCO (European Alpha-1 antitrypsin Deficiency Research Collaboration) vznikl z iniciativy Evropské respirační společnosti (ERS) s cílem popsat AATD u jednotlivých genotypů, její přirozený vývoj a vliv terapie včetně augmentační léčby. Přestože byl vytvořen jako evropský projekt, rozšířil se na celosvětový registr.

Registr představuje mezinárodní observační studii, do které se může zapojit každý lékař, který pečuje o pacienty s AATD. Zařazováni jsou jedinci s diagnózou AATD nebo s hladinou alfa-1-antitrypsinu (AAT) < 11 µM (< 0,5 g/l) nebo genotypy PI*ZZ, PI*SZ a dalšími vzácnými variantami genu AAT vedoucími k jeho deficienci. Shromažďované údaje zahrnují demografické charakteristiky, genotyp, komorbidity, plicní funkce, respirační příznaky, nález na ultrasonografické elastografii jater, exacerbace respiračního onemocnění, kvalitu života, fyzickou aktivitu, CT hrudníku a léčbu.

Charakteristiky pacientů s AATD

V rámci níže publikované práce byla analyzována data 1044 jedinců s AATD z 15 zemí. Nejčastějším genotypem byl PI*ZZ zjištěný v 60,2 % případů, poté PI*SZ u 29,2 % a PI*SS u 3,9 %. Průměrný věk pacientů s genotypem PI*ZZ činil 56 let, věk v době stanovení diagnózy 45 let, 51,5 % tvořili muži a pouze 1,8 % těchto nemocných pracovalo. U 72,8 % byla AATD zjištěna na základě přítomnosti příznaků.

Onemocnění plic bylo hlášeno u 81,4 % těchto jedinců: nejčastěji se jednalo o emfyzém (v 57,2 %), CHOPN (55,9 %) a bronchiektázie (22 %). Postižení jater mělo 16 % pacientů s genotypem PI*ZZ. U více než 76 % byly zjištěny odpovídající hodnoty jednosekundové vitální kapacity plic (FEV₁) a koeficientu difuze (K_CO). Pacienti se samotným zhoršením FEV₁ měli častěji bronchiektázie a astma, zatímco nemocní se samotným zhoršením K_CO častěji emfyzém a jaterní postižení. Multivariační analýza ukázala, že s poklesem FEV₁ jsou spojené vyšší věk, mužské pohlaví, exacerbace, zvýšený počet trombocytů a neutrofilů, užívání augmentační léčby a nižší sérová hladina AAT.

Augmentační léčba

Pouze 30 % jedinců s těžkou deficiencí PI*ZZ dostávalo augmentační léčbu. Zahrnuti jsou však i nemocní ze zemí, kde tato léčba není hrazena. Pacienti s augmentační léčbou měli častěji AATD zachycenou z důvodu příznaků a vykazovali větší postižení plicních funkcí i častější exacerbace než nemocní bez augmentační léčby.

Nejčastějším režimem augmentační léčby bylo 120 mg/kg každé 2 týdny (48,9 %), poté 180 mg/kg každé 3 týdny (28,9 %) a 60 mg/kg každý týden (18,4 %). Léčba byla podávána většinou v nemocnici (v 88,9 % případů), méně často u praktického lékaře (v 9,5 %) nebo doma (1,5 %).

Závěr

Registr EARCO přinesl nové informace o klinických a funkčních charakteristikách pacientů s AATD. Jde o prospektivní registr, který bude i nadále shromažďovat údaje o přirozeném průběhu onemocnění a představuje základnu pro přípravu dalších klinických studií v této oblasti.

(zza)

Zdroj: Miravitlles M., Turner A. M., Torres-Duran M. et al. Clinical and functional characteristics of individuals with alpha-1 antitrypsin deficiency: EARCO international registry. Respir Res 2022 Dec 16; 23 (1): 352, doi: 10.1186/s12931-022-02275-4.