Incidence sekundárních malignit u pacientů s CLL na režimu FCR ve střední Evropě
Chronická lymfocytární leukémie (CLL) představuje nejčastější typ leukémie v zemích západního světa s úzce navazující incidencí ve státech střední Evropy. Od roku 2000 byly ve snaze zlepšit prognózu pacientů zkoumány a aplikovány nové terapeutické režimy, mezi které se řadí kombinace fludarabinu, cyklofosfamidu a rituximabu (FCR). S rozvojem nových terapeutických režimů se však pojí i obavy z rizika sekundárních malignit.
Léčba CLL a sekundární malignity
U pacientů s CLL podstupujících terapii režimem FCR bylo v dosud publikovaných studiích zaznamenáno převážně zvýšené riziko melanomu a nemelanomových karcinomů kůže (NMSC), akutní myeloblastové leukémie (AML) a myelodysplastického syndromu (MDS). Zvýšené riziko rozvoje sekundární malignity však bylo pozorováno i v případě dalších malignit, například v oblasti prsu, prostaty, plic, GIT nebo hlavy a krku.
Literární údaje dokládající míru incidence sekundárních malignit u těchto pacientů jsou však značně limitované. Mezinárodní tým z Česka, Maďarska a Polska proto publikoval první rozsáhlou studii hodnotící incidenci sekundárních malignit u pacientů s CLL na režimu FCR (ale i u celkové populace pacientů s CLL) v oblasti střední Evropy.
Cíle studie a hodnocená populace
Retrospektivní neintervenční studie probíhala paralelně v Česku (období sledování 2008–2016), Maďarsku (2004–2013) a Polsku (2010–2015). Primárním cílem studie bylo zhodnocení epidemiologie a přežití pacientů s CLL se sekundárními malignitami se speciálním zaměřením na AML, MDS a NMSC. Sekundárním cílem byla identifikace klíčových prognostických faktorů spojených s rozvojem sekundárních malignit.
V celkové populaci pacientů s CLL čítající 25 814 nově diagnostikovaných pacientů podstoupilo léčbu 10 312 pacientů (39,9 %). V rámci terapie jich podstoupilo léčbu režimem FCR v 1. linii 1986 (19,3 %) a v následných liniích 779 (7,6 %). V Česku téměř všichni pacienti podstoupili terapii FCR v 1. linii, v dalších státech byla srovnatelně aplikovaná v 1. i následujících liniích léčby. Počet nově diagnostikovaných pacientů byl v průběhu let stabilní a výrazně se neměnil, roční mortalita se pohybovala v rozmezí 5,9–9,3 %.
Výsledná zjištění
U celkem 33,7 % léčených pacientů došlo během studie k rozvoji sekundárních malignit. V Česku byla míra incidence sekundárních malignit v celkové populaci nemocných s CLL nižší (22,9 %), míra výskytu sekundárních neoplazmat se u léčené populace signifikantně lišila napříč jednotlivými zeměmi.
Pro ilustraci − v Česku činil celková studijní populace pacientů s CLL 3574 osob, mezi nimiž došlo k rozvoji AML u 4,1 % (n = 145), MDS u 1,8 % (n = 63) a NMSC u 1,2 % (n = 44). Léčená populace v Česku představovala 941 pacientů, mezi nimi pak došlo k rozvoji sekundárních malignit u 34,6 % (n = 326), konkrétně k rozvoji AML u 2,9 % (n = 27), MDS u 1,8 % (n = 17) a NMSC u 2,1 % (n = 20).
Diagnóza AML byla ve studii pozorována typicky u pacientů mladších 60 let, diagnóza MDS a NMSC pak u osob starších 70 let. V celkové studijní populaci nemocných s CLL představovala nejčastější sekundární malignitu leukémie (11 %) následovaná nehodgkinským lymfomem (10,8 %), NMSC (3,8 %), mnohočetným myelomem (2,2 %) a malignitami v oblasti tlustého střeva, sigmatu a rekta (1,5 %). Pořadí malignit a jejich prevalence vykazovaly i v léčené skupině pacientů s CLL obdobné výsledky.
V rámci analýzy byla pozorována 28,0–36,8% pravděpodobnost rozvoje jakékoliv sekundární malignity v průběhu 4 let od počátku terapie režimem FCR v 1. linii léčby. V Česku a Polsku se 5letá pravděpodobnost pohybovala v rozmezí 29,9–36,4 %. Mezi klíčové prognostické faktory rozvoje sekundární malignity u pacientů s CLL patřily věk při stanovení diagnózy, mužské pohlaví, předchozí malignita v anamnéze a terapie CLL. Terapie režimem FCR byla statisticky signifikantní (p < 0,001) kovariantou zvýšeného rizika sekundární malignity ve všech 3 zemích, s poměrem rizik (HR) v rozmezí 1,46–1,60.
Závěr
Napříč třemi státy střední Evropy bylo pozorováno konzistentní zvýšené riziko sekundárních malignit u pacientů s CLL na terapeutickém režimu FCR. Autoři studie dospěli k závěru, že sekundární malignity jsou u pacientů s CLL podceňovaným rizikem, které by mělo být bráno v potaz při výběru a testování nových terapeutických režimů.
(holi)
Zdroj: Kósa F., Nečasová T., Špaček M. et al. Secondary malignancies and survival of FCR-treated patients with chronic lymphocytic leukemia in Central Europe. Cancer Med 2022 Oct 7, doi: 10.1002/cam4.5033 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.