Antihypertenzní medikace u pacientů po transplantaci ledviny

Sledovaná kohorta pacientů

Prevalence hypertenze a způsob její léčby byly analyzovány u 116 pacientů před transplantací ledviny a poté 1, 6 a 12 měsíců po výkonu. V souboru bylo 67,2 % mužů, průměrný věk činil 45,9 ± 11,4 roku. Dva pacienti během studie zemřeli a u 8 z nich bylo nutné transplantovaný orgán opět vyjmout, takže do konečné analýzy bylo zařazeno 106 pacientů. Hodnoty krevního tlaku byly zaznamenány v den transplantace a při každé následné kontrole, za hypertenzi byl považován krevní tlak > 130/80 mmHg.

Výsledky

Prevalence hypertenze byla po transplantaci ledviny výrazně nižší než před ní (63,2 % před transplantací vs. 54,7 % 1 měsíc po transplantaci, 41,5 % po 6 měsících a 25,5 % po 12 měsících sledování; všechna p < 0,001). Počet užívaných antihypertenziv se během sledování příliš nezměnil (1,96 ± 1,03 před transplantací vs. 2,01 ± 0,88 1 měsíc po transplantaci, 1,71 ± 0,78 po 6 měsících a 1,73 ± 0,73 po 12 měsících sledování; všechna p > 0,05). Během sledování ovšem došlo k signifikantnímu poklesu dávky používaných antihypertenzních léků (p < 0,008). Před transplantací ledvin byly nejčastější předepisovanou skupinou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), které tvořily 52,8 % všech antihypertenziv, zatímco po transplantaci to byly beta-blokátory, jež tvořily 59,4−63,2 % používaných antihypertenziv.

Závěr

Prevalence hypertenze i dávka používaných antihypertenzních přípravků se po transplantaci ledviny signifikantně snížily. Po transplantaci byly nejčastěji užívanou skupinou antihypertenziv beta-blokátory.

(epa)

Zdroj: Divac N., Naumović R., Ristić A. et al. Patterns of antihypertensive medication use in kidney transplant recipients. Herz 2016 Jun 13, doi: 10.1007/s00059-016-4431-7 [Epub ahead of print].