Atopie a astma u migrantů

Prevalence atopie a astmatu se napříč světem významně liší. Při porovnání zemí s různým ekonomickým standardem je jednoznačně vyšší v těch rozvinutějších a bohatších. Na rozvoji atopie i astmatu se výraznou měrou podílí i vlivy prostředí, jež působí na podkladě geneticky podmíněné náchylnosti k daným patologiím. Klimatické změny a migrace tudíž mohou mít nezanedbatelný vliv na rozvoj atopie a astmatu u jedinců, kteří jsou jim vystaveni.

Rozdíly v prevalenci atopických poruch

Prevalence atopie a astmatu u imigrantů byla sledována v různých zemích a jednotlivé studie přinesly podobné závěry. Jednou z největších studií zabývajících se daným tématem je The European Community Respiratory Health Survey.

Frekvence symptomů astmatu byla po úpravě na oblast, pohlaví, věk a kuřáctví vyšší u imigrantů a emigrantů než u ostatní populace. Atopie i astma se většinou projeví několik let po přistěhování se do rozvinuté země a jejich symptomy se v průběhu času dále zhoršují. Tyto progresivní změny ukazují buď na vliv prolongované environmentální expozice, nebo na působení dalších rizikových faktorů.

K rozvoji atopie či astmatu jsou náchylnější děti a mladí dospělí. Typickým jevem u imigrantů jsou zvýšené hladiny imunoglobulinu E, jež jsou vyšší než u místní populace a postupně klesají na její úroveň.

Vliv parazitárních infekcí

Je také patrné, že parazitární infekce, častější u imigrantů z rozvojových zemí v porovnání s místní populací, se uplatňuje v prevenci a patogenezi atopických stavů u těchto jedinců. Helmintózy jsou asociované s poklesem prevalence klinicky významných atopických poruch, pravděpodobně z důvodu indukce populací buněk uplatňujících se v jejich regulaci (především T-lymfocytů). Lepší porozumění imunologickému pozadí helmintů a jejich protektivní funkci by tak mohlo přispět k rozvoji nových léčebných postupů, např. imunomodulační terapie alergií.

Migrace do zemí s vysokou prevalencí alergií je jednoznačně asociována s vyšší prevalencí alergie a astmatu u imigrantů v porovnání s jejich výskytem v zemi původu. Nárůst v prevalenci daných patologií většinou není ve vztahu k etnicitě, ale u vybraných populací souvisí s genetickými faktory. Environmentální vlivy působí v závislosti na čase a věku imigrace. Imigranti a jejich ošetřující lékaři by si měli být vědomi potenciálního rizika vzniku alergie a/nebo astmatu. Na místě je také příprava strategií prevence u vysoce rizikových jedinců.

(the)

Zdroj: Rottem M., Geller-Bernstein C., Shoenfeld Y. Atopy and asthma in migrants: the function of parasites. Int Arch Allergy Immunol 2015; 167: 41–46.