Využití FDG-PET v diagnostice idiopatických střevních zánětů
Pozitronová emisní tomografie (PET) patří k nejmodernějším diagnostickým zobrazovacím metodám. Za pomoci fluoro-2-deoxy-D-glukózy (FDG) je schopna detekovat a zobrazit oblasti s vysokým metabolickým obratem glukózy, jakými jsou například malignity nebo zánětlivá či infekční ložiska.
U pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) nachází PET uplatnění při včasné diagnostice, zejména pak u dětí, které hůře tolerují invazivní vyšetření typu kolonoskopie. S výhodou ji lze využít také u pacientů s již potvrzenou diagnózou IBD v diferenciální diagnostice akutního relapsu a začátku jiného onemocnění s podobnými symptomy. Byla prokázána vynikající senzitivita vyšetření při detekci akutních zánětlivých změn na sliznici střeva, ale v některých případech bohužel také zároveň jeho nízká specificita.
Vyšetření pomocí PET se samo o sobě jeví jako postačující při hodnocení změn spojených s ulcerózní kolitidou. U pacientů s morbus Crohn však podstatně větší spektrum informací poskytne provedení PET v kombinaci s CT (PET/CT). Vzhledem k expoziční radiační zátěži při provádění PET/CT se však s konečnou platností jeví provádění PET v kombinaci s MR jako výhodnější.
Při indikování vyšetření je důležité zvážit náklady spojené s tímto vyšetřením. Ty lze významně zredukovat snížením množství použité FDG, limitováním vyšetření na potřebnou oblast břicha či pánve nebo také využitím 3D zobrazení ke zkrácení času vyšetření.
Dosud se žádná publikovaná studie nezabývala hodnocením využití PET v diferenciální diagnostice klasických zánětlivých striktur a fixních fibrotických striktur, které bývají spojovány s neadekvátní odezvou na terapii. Zásadním přínosem by byla možnost posoudit aktivitu onemocnění jak v době zahájení terapie, tak při hodnocení její adekvátnosti, což by výrazně usnadnilo rozhodování o nevyhnutelných a žádoucích změnách medikace. Zbývá ještě mnoho nezodpovězených otázek, nicméně PET se již nyní zdá být slibným prostředkem v neinvazivním hodnocení IBD.
(mik)
Zdroj:
- QJ NUCL MED MOL IMAGING 2009; 53: 64–71.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.