Volba nejlepšího embrya – hodnocení morfologie, nebo morfokinetiky?

Článek se zabývá problematikou výběru optimálního embrya v IVF cyklech a srovnává hodnocení výběru pomocí morfologických znaků a morfokinetických změn embrya, detekovaných pomocí metody time-lapse imaging.

Správný výběr embryí s nejvyšším vývojovým potenciálem představuje základ pro úspěšný IVF cyklus. Současné hodnocení embryí je založeno na morfologických znacích, vyšetřovaných mikroskopicky v předem určených časových úsecích. Hodnocen bývá stupeň fragmentace, přítomnost a počet jader a velikost, počet a symetričnost blastomer u každého embrya. K odstranění intra a interobservačních nesrovnalostí byly vyvinuty metody sekvenčního monitorování embryí v časných stadiích během časové smyčky (time-lapse monitoring – TLM).

V obsáhlém článku švédských a dánských autorů jsou diskutovány četné vědecké práce, z nichž vyplývá, že závěry sledování embryí pomocí TLM mohou být použity k predikci jejich implantace, výskytu aneuploidií a k předpovědi schopnosti dalšího vývoje blastocysty. Ke zhodnocení výše uvedených cílů jsou v různých studiích užity rozdílné parametry. Při hodnocení implantační schopnosti embryí bylo zjištěno, že intervaly nutné pro vývoj 5buněčného embrya a intervaly mezi 1.–2. a 2.–3. mitotickým dělením mají větší výpovědní schopnosti než samotné hodnocení morfologie embryí. Podobně rychlé rozdělení jedné buňky na tři v intervalu kratším než 5 hodin je považováno za silně negativní marker pro implantaci embrya.

Při hledání hodnot, které by nejlépe predikovaly další úspěšný vývoj blastocysty, jsou v četných studiích jmenována následující data: trvání první cytokinézy, přímé rozdělení jedné buňky na tři buňky a doba k dosažení 3buněčného stadia, avšak tyto parametry nekorelovaly s graviditami. V situacích, kdy není možné provést prodlouženou kultivaci, však mohou tyto parametry usnadnit výběr optimální blastocysty pro transfer embrya v den 2/3.

Existují snahy pro využití TLM vyšetření k identifikaci aneupoidních embryí, jejichž implantace končí většinou časným ukončením gravidity. Studie na toto téma prováděly v den 3 biopsii blastomery a analyzovaly chromozomální obsah pomocí komparativní genomové hybridizace. U aneuploidních embryí je popisováno opoždění iniciální tvorby blastuly a delší doba vytvoření kompletní blastuly ve srovnání s euploidními embryi.

Prvotní nadšení pro TLM je však vystřídáno kritickými studiemi, které se zabývají dalšími důležitými faktory pro kvalitu vyvíjejícího se embrya (např. pO₂, fertilizační metoda, typ kultivačního média, věk žen, nikotinismus, bazální hladina androgenů, typ gonadotropinů užitých ve stimulačním protokolu).

Podle názoru autorů článku má užití TLM v IVF laboratořích své opodstatnění, i když některé morfokinetické modely pro selekci embryí měly menší výpovědní hodnotu než samotné morfologické hodnocení embryí. Další výzkum na toto téma by měl objasnit cost-benefit relativně vysokých ekonomických nákladů u metody time-lapse monitoring.

(moa)

Zdroj: Kirkegaard K., Ahlström A., Ingerslev H. J., Hardarson T. Choosing the best embryo by time lapse versus standard morphology. Fertil Steril. 2015 Feb; 103 (2): 323–32.