Vliv užívání antibiotik v dětském věku na riziko rozvoje zánětlivých střevních onemocnění
Složení střevní mikroflóry je v současnosti považováno za významný faktor uplatňující se v etiopatogenezi zánětlivých střevních onemocnění (IBD) a může být ovlivněno užíváním antibiotik.
Složení střevní mikroflóry je v současnosti považováno za významný faktor uplatňující se v etiopatogenezi zánětlivých střevních onemocnění (IBD) a může být ovlivněno užíváním antibiotik. Nedávno publikovaná dánská studie proto hodnotila vztah užívání antibiotik a zánětlivých střevních onemocnění v dětském věku.
Do celonárodní kohortové studie byly zahrnuty všechny dánské děti narozené v letech 1995 až 2003 (celkem 577 627 dětí). K dispozici byly individuální údaje týkající se preskripce antibiotik, IBD a dalších potenciálně zavádějících faktorů. Pomocí Poissonovy regrese bylo vypočteno relativní riziko (rate ratio, RR) vzniku zánětlivých střevních onemocnění v závislosti na užívání antibiotik. Údaje o užívání antibiotik byly potom tříděny podle doby, která uplynula od jejich posledního užívání, dále podle typu antibiotik, počtu antibiotických kúr a věku dítěte v době jejich užívání.
Zánětlivé střevní onemocnění bylo diagnostikováno u 117 dětí v průběhu 3 173 117 pacientoroků. Relativní riziko zánětlivých střevních onemocnění bylo pro děti, které užívaly antibiotika (ve srovnání s těmi, které antibiotika neužívaly), 1,84 (95% CI 1,08 až 3,15). Tento vztah byl významný pro Crohnovu nemoc samotnou (RR 3,41), přičemž nejsilnější byl do 3 měsíců od užívání antibiotik (RR 4,43) a u dětí, které podstoupily antibiotickou léčbu sedmkrát a vícekrát (RR 7,32).
Užívání antibiotik v dětství je častým jevem a jeho vysoce rizikový potenciál pro vznik zánětlivých střevních onemocnění vede k jeho podrobnému zkoumání. Dánská studie byla první prospektivní studií, která prokázala silnou asociaci mezi užíváním antibiotik a vznikem Crohnovy nemoci v dětství. Autoři však v závěru upozorňují, že vzhledem k tomu, že se jednalo o observační studii, z výsledků nelze vyvodit jednoznačnou kauzalitu. Navíc musí být také zváženo jako možné vysvětlení ordinování antibiotik pro střevní potíže u zatím nediagnostikované Crohnovy nemoci.
(mik)
Zdroj: Hviid A, Svanström H, Frisch M. Antibiotic use and inflammatory bowel diseases in childhood. Gut 2011;60(1):49-54.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.