Vliv stáří kultivačního média v IVF cyklech na porodní hmotnost novorozenců

Na rozdíl od raných začátků IVF, kdy v domácích podmínkách vyráběná kultivační média pro embrya obsahovala pouze solné roztoky, je v současné době dostupné široké spektrum komerčních kultivačních médií. Složení současných kultivačních roztoků, které obsahují až 80 komponent včetně solí, zdrojů energie, proteinů, antibiotik, aminokyselin, vitaminů a růstových faktorů, má zajistit správné prostředí pro optimální vývoj embrya in vitro. Existuje předpoklad, že během skladování dochází ke zhoršení kvality kultivačních médií (např. na základě spontánního rozpadu aminokyselin). Snížená kvalita médií pak měla v některých starších animálních studiích vliv na sníženou tvorbu blastocyst u myší, i když novější práce tento názor nepotvrdily.

Cílem studie autorů z Maastricht University, publikované v roce 2015 v Human Reproduction, bylo zjistit, zda stáří kultivačního média ovlivní vývoj embrya, průběh následné gravidity či porodní hmotnost novorozenců (narozených z jednočetných těhotenství po čerstvém transferu embrya). Ve studii byly zpracovány údaje z 1832 IVF/ICSI cyklů (s výjimkou cyklů s dárcovskými oocyty a PGD), které byly provedeny v letech 2008–2015 a při kterých byl jako kultivační médium použit G-1 PLUS v5 (Vitrolife AB, Göteborg, Švédsko). Stáří média bylo vypočítáno pro každý cyklus jako rozdíl mezi datem výroby média (poskytnuté výrobcem) a datem odběru oocytů. Všechna média byla uchovávána v lednici při teplotě 2–8 °C, udržovaná a monitorovaná automatickým systémem XiltriX (IKS International, Torphins, UK). Všechny kultivační roztoky byly spotřebovány do 2 týdnů od otevření lahviček.

Mezi hodnocené parametry autoři zařadili fertilizační poměr (fertilization rate), udávající celkový počet fertilizovaných zygot (2PN) na celkový počet získaných oocytů v jednom cyklu, a tzv. early cleavage poměr, hodnotící celkový počet dvoubuněčných embryí 8 hodin po fertilizaci k celkovému počtu embryí získaných z 2PN zygot.

Na základě výsledků bylo zjištěno, že stáří kultivačního média neovlivnilo žádný z uvedených parametrů: fertilizační poměr (p = 0,543), early cleavage poměr (p = 0,155), procento embryí se 4 a více buňkami v den 2 (p = 0,401), procento embryí s 8 a více buňkami v den 3 (p= 0,175), procento embryí s mnohojadernými blastomerami (p = 0,527) či počet následných gravidit (p = 0,729). Ze studie však vyplynulo, že porodní hmotnost novorozenců byla negativně asociována se stářím kultivačního média. Tento údaj nebyl ovlivněn možnými proměnnými (den transferu embrya, počet transferovaných embryí, pohlaví dítěte, gestační stáří, parita, těhotenské komplikace, kouření matky či antropometrické parametry rodičů). Porodní hmotnost novorozenců se lišila v rozsahu 234 gramů v závislosti na stáří kultivačního média (rozpětí 65 dnů).

Na základě faktu, že stáří užitého kultivačního média G-1 PLUS v5 je inverzně spjato s hmotností novorozeného dítěte, lze předpokládat, že preimplantační podmínky pro embrya in vitro mohou mít přetrvávající následky in vivo. Autoři práce proto doporučují IVF pracovištím transparentnost v informacích o přesném složení užívaných kultivačních médií v IVF cyklech. Tyto informace umožní klinickým pracovníkům dále studovat vliv jednotlivých komponent kultivačních roztoků na vývoj plodů.

(moa)

Zdroj : Kleijkers S. H., van Montfoort A. P., Smits L. J., Coonen E. et. al. Age of G-1 PLUS v5 embryo culture medium is inversely associated with birthweight of the newborn. Hum Reprod. 2015 Jun; 30 (6): 1352–7