Transplantace ovariální tkáně po protinádorové léčbě – naděje na znovuobnovení fertility?
Fertilita a ovariální funkce mohou být znovuobnoveny dokonce i po radikální protinádorové léčbě s vysoce toxickými účinky na ovaria. Metodou, která toto umožňuje, je opakovaná heterotopická autotransplantace.
Fertilita a ovariální funkce mohou být znovuobnoveny dokonce i po radikální protinádorové léčbě s vysoce toxickými účinky na ovaria. Metodou, která toto umožňuje, je opakovaná heterotopická autotransplantace. Vyplývá to ze zprávy korejských a amerických lékařů, která byla uveřejněna v červnovém vydání časopisu Fertilita a sterilita.
Zpráva je prospektivní sérií klinických případů čtyř žen, které dokončily protinádorovou léčbu. Před započetím chemoterapie nebo radioterapie byla každé pacientce odebrána celá ovariální tkáň. Po segmentování řezů (do velikosti 10 × 10 × 2 mm) a jejich zpracování byla získaná tkáň uchována v tekutém dusíku. Při vlastní transplantaci bylo užito 8–10 částí ovariální tkáně, které byly umístěny 1–2mm kožní incizí do prostoru mezi fascií a přímým svalem břišním. Doktor Kim z Univerzity v Kansasu upozorňuje, že v kryokonzervované ovariální tkáni nastává značná ztráta folikulů, způsobená ischemií po ortotopickém graftingu. Z toho vyplývá opakovaná potřeba transplantace.
Po první transplantaci naznačovala hormonální hladina a vývoj folikulů navrácení ovariální funkce za 12–20 týdnů při současném trvání pouze 3–5 měsíců. Při druhé transplantaci u 3 pacientek v remisi nádorového onemocnění se podařilo navrátit ovariální funkci za 2–3 měsíce. Zaznamenáno bylo trvání této funkce po dobu 15–36 měsíců. Zvýšené hodnoty progesteronu spolu se symptomy pacientek naznačovaly přítomnost spontánní ovulace. Ze 6 získaných oocytů byly 4 oplodněny a kultivovány in vitro na 2–3 dny. Poté byla provedena kryokonzervace.
Tým lékařů upozorňuje, že je nutné stanovit optimální podmínky pro heterotopickou autotransplantaci. Ty by měly zahrnovat přístupnost i prokrvení místa pro transplantaci a přítomnost optimálního prostoru pro růst folikulů. Mezi další faktory patří i vlastnosti hormonálního prostředí, peritoneální tekutiny a přítomnost cytokinů.
(skl)
Zdroj: Fertil Steril 2009; 91: 2349–2354.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.