Prolaktinomy a gravidita
Laktotropní adenomy, tzv. prolaktinomy, jsou častou příčinou infertility. Tento vliv mají díky inhibičnímu vlivu prolaktinu na sekreci gonadotropinů a někdy také kvůli samotnému makroadenomu. Tyto odchylky jsou nicméně léčitelné, a tudíž je otěhotnění možné. Péče o těhotné je pak založena na znalosti rizik jak pro matku, tak pro plod.
Obecně jsou hlavní rizika pro rodičku dána velikostí tumoru, rizika pro plod vycházejí z terapie nádorového onemocnění matky. Během těhotenství dochází, a to i u zdravých žen, ke zvětšení hypofýzy jako takové. To je způsobeno hyperestrogenemií, která následně vede k laktotropní hyperplazii. Klinické důsledky jsou pak zejména neurologické, například zhoršení visu .
Pro potvrzení progrese velikosti hypofýzy v těhotenství byla provedena následující studie. Vyšetřováno bylo 20 zdravých negravidních a 32 zdravých gravidních žen. Prostřednictvím MRI bylo zjištěno progresivní zvětšení hypofýzy během těhotenství – její velikost ve třetím trimestru byla více než dvojnásobná oproti negravidním kontrolám.
Podobně tomu je u žen s prolaktinomem, po otěhotnění dochází k jeho růstu. Prognosticky je tedy podstatná velikost tumoru před otěhotněním. A logicky vyplývá, že lepší prognózu mají mikroadenomy, tedy nádory v průměru menší než 10 mm.
V jedné již starší studii vyšetřovali lékaři 85 žen s adenomem hypofýzy během celkem 91 těhotenství. Pouze u pěti z nich (tj. 5,5 %) se rozvinula neurologická symptomatologie – bolesti hlavy, výpadky zorného pole, u jedné pacientky také diabetes insipidus. Naproti tomu makroadenomy jsou problematičtější. V další studii z téhož roku se symptomy vyskytly u 20 ze 46 žen, celkový počet těhotenství byl v tomto případě 56 (tj. 36 %).
Z novějších studií lze zmínit tu z roku 2002, která zahrnovala 32 těhotných žen s prolaktinomem, 22 mělo mikroadenom a 10 makroadenom. Zvětšení tumoru bylo zachyceno v šesti případech, z toho u pěti se jednalo právě o makroadenom. Následně se tedy znovu zahájila terapie dopaminovými agonisty a u dvou případů byl nutný chirurgický zákrok. Podstatná je i informace, že nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky na hmotnost plodu a jeho vzhled.
(pes)
Zdroj: Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi. 2002 Jun 18; 37 (6): 335–7.
Gonzales, J. G., Elizondo, G., Saldivar, D., et al, American Journal of Medicine 1988; 85: 217.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.