Porucha signalizační dráhy pro interleukin 10 vymezuje podskupinu pacientů s IBD

Časně manifestovaná zánětlivá střevní onemocnění (early onset inflammatory bowel diseases, EO-IBD), k rozvoji kterých dojde v průběhu prvního roku života, jsou s největší pravděpodobností odrazem vrozeného defektu klíčových mechanizmů regulace střevní homeostázy, jak je tomu i v případě regulačního cytokinu interleukinu 10 (IL10). Danou problematikou se blíže zabývali francouzští lékaři, kteří svá zjištění publikovali v časopise American Journal of Gastroenterology. Ti se totiž podrobněji zaměřili na hypotézu defektní protizánětlivé odpovědi u pacientů s IBD.

Zmiňované studie se účastnilo celkem 75 dětí s IBD, včetně 13 kojenců s EO-IBD, u kterých bylo vyloučeno autoimunitní onemocnění a běžné imunodeficity. U těchto jedinců pak byla vyšetřovaná schopnost transformujícího růstového faktoru-β (TGFβ) a IL10 inhibovat produkci prozánětlivých cytokinů dendritickými buňkami odvozenými od monocytů (MoDC) nebo mononuklearními buňkami periferní krve. Pomocí průtokové cytometrie (FACS) a metody Western blott byla hodnocena exprese receptoru pro IL10 A/B a aktivace STAT3 jako odpověď na působení cytokinu IL6, IL10, IL21, IL22. Byla také provedena sekvenace genu pro IL10RA a IL10RB. Odpověď na IL22 byla testovaná na ileálních/kolonických tkáňových kulturách a tkáňová exprese genu pak byla analyzována metodou Taqman real-time PCR.

Produkce IL10 při odpovědi na bakteriální stimuly byla normální u všech pacientů s IBD. Na rozdíl od původní hypotézy nebyl u dětí s IBD či EO-OBD nalezen žádný defekt v protizánětlivé odpovědi zprostředkované faktory TGFβ a IL10. Výjimkou byly však dvě děti v kojeneckém věku, u kterých došlo k manifestaci granulompozitivní kolitidy ve 3 měsících života, přičemž chybějící odpověď na IL10 byla způsobena sekundárně v důsledku mutace v α (p.R262C) nebo β (p.E141X) řetězci pro IL10R, i když u obou pacientů byla plně funkční signalizační dráha Jak-STAT3. Při hodnocení regulace střevní bakteriální clearance autoři detekovali u pacienta s chybějícím IL10RB poruchu upregulace protektivních transkriptů v odpovědi na IL22, zatímco všichni ostatní EO-IBD pacienti, včetně pacienta s abnormálním α řetězcem, odpověděli normálně.

Autoři tedy usuzují, že porucha signalizační dráhy IL10 je charakteristická pro určitou podskupinu pacientů s IBD, zatímco většina dětí s těžkou formou IBD včetně EO-IBD normálně produkuje a reaguje na IL10. Porucha signalizační dráhy pro IL22 může navíc snížit střevní epiteliální clearance. Tato data poukazují na komplexnost IBD, která představují skupinu odlišných onemocnění s několika patogenetickými abnormalitami.

(mik)

Zdroj: Begue B. et al.: Defective IL10 Signaling Defining a Subgroup of Patients With Inflammatory Bowel Disease. Am J Gastroenterol. Publikováno on-line 26. dubna 2011.