Může složení stravy ovlivnit Crohnovu nemoc?
Crohnova nemoc (CN) je běžně se vyskytujícím onemocněním ve vyspělých zemích, pro které je typická strava s nízkým obsahem vlákniny a častým využíváním polotovarů. Primární léze u CN zasahují Peyerovy plaky a lymfoidní folikuly kolon, kde dochází k invazi bakterií přes M-buňky.
Problematikou složení stravy se blíže zabývala studie Carol Robertsové a jejích kolegů, kteří publikovali výsledky svého výzkumu v časopise Gut. Autoři vycházeli z předpokladu, že v patogenezi CN se dietní faktory uplatňují jak svým škodlivým, tak i ochranným účinkem. Ve své práci posuzovali vliv rozpustných neškrobových polysacharidů a potravinářských emulgátorů na translokaci bakterie E. coli přes M-buňky střeva.
Jednovrstevné tkáňové kultury M-buněk byly připraveny společnou kultivací buněk Caco2-cl1 a Raji B a lidských Peyerových plaků. Míra translokace E. coli přes vrstvu M-buněk byla hodnocena porovnáním izolátů od pacientů s CN a kontrolní skupinou bez tohoto onemocnění.
Ve srovnání s mateřskou buněčnou linií Caco2-cl1 byla translokace E. coli přes M-buňky 15,8krát vyšší v izolátech od pacientů s CN, zatímco v kontrolních izolátech to bylo pouze 6,7krát. Tuto translokaci výrazně snížil neškrobový polysacharid z banánu a brokolice (v koncentraci 5 mg/ml), zatímco jablečný a pórkový neškrobový polysacharid ji významně neovlivnil. Široce používaný emulgátor polysorbát 80 (v koncentraci 0,01 %) způsobil 59násobné zvýšení translokace E. coli přes vrstvu buněk Caco2-cl1 a v případě vyšší koncentrace došlo ke zvýšení translokace i přes M-buňky. Rozpustný banánový neškrobový polysacharid naopak snížil translokaci E. coli přes lidské Peyerovy plaky o 45 ± 7 %, zatímco polysorbát 80 ji 2krát zvýšil.
Autoři si tento jev vysvětlují tím, že vláknina by mohla blokovat interakci mezi střevními bakteriemi a epitelem, zatímco polysorbát 80 se integruje do buněčných membrán, čímž mění jejich mikroviskozitu. Ze studie tedy vyplývá, že různé složky potravy mohou mít různě velký vliv na translokaci bakterií přes M-buňky střeva. Jelikož se jedná faktory vnějšího prostředí, které se uplatňují v patogenezi CN, představují také jeden z možných terapeutických přístupů.
(mik)
Zdroj:
- Gut 2010; 59: 1331–1339. doi: 10.1136/gut.2009.195370
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.