Asistovaná reprodukce jako rizikový faktor pro vznik preeklampsie

Preeklampsie (PE) je považována za závažnou těhotenskou komplikaci, jejímž následkem může dojít k abrupci placenty, porodu mrtvého plodu, růstové retardaci plodu či předčasnému porodu. Etiopatogeneze PE dosud nebyla jednoznačně vysvětlena, i když existuje mnoho rizikových faktorů přispívajících k jejímu vzniku. Mezi ně řadíme pregestační hypertenzi, diabetes mellitus a obezitu těhotných žen. Prevalence PE se zvyšuje s narůstajícím věkem matky, změnou partnera a prodlouženým intervalem mezi graviditami. Snížená prevalence PE je naopak pozorována s navyšujícím se počtem porodů a při kouření matky. Některé studie popisují vyšší incidenci PE u žen, které podstupují techniky asistované reprodukce (ART).

Autoři norské prospektivní multicentrické studie, publikované v BJOG: An International Journal of Obstetrics and Gynaecology v roce 2014, porovnávali výskyt PE u jednočetných gravidit po ART s výskytem PE u žen, které otěhotněly přirozeně. Dalším cílem studie bylo zjistit význam dalších uváděných faktorů (věk matky, časový interval mezi porody, změna partnera).

Data studovaných kohort žen byla získána z národního populačního norského registru Medical Birth Registry of Norway, který obsahuje údaje o porodech v Norsku od roku 1967. Do studie bylo zahrnuto celkem 501 766 matek s jejich potomky po spontánní koncepci a 8 549 žen po ART s dětmi narozenými v letech 1988–2009. Rozdělení kohort žen bylo provedeno dle způsobu koncepce (ART vs. spontánní koncepce), další stratifikace byla dle parity žen.

Výsledky prokázaly prevalenci PE u žen po spontánní koncepci v první graviditě 5,1 %, 2,2 % ve druhé graviditě a 2,1 % ve třetí graviditě. V ART skupině byly získány korespondující následující údaje: 6,0 %, 3,3 % a 4,4 %. Poměr šancí (odds ratio, OR) pro vznik PE u gravidit po ART se v porovnání s graviditami po spontánní koncepci zvýšil o 1,2 (OR 1,1–1,3) v první graviditě, o 1,5 (OR 1,3–1,8) ve druhé graviditě a o 2,1 (1,4–3,3) ve třetí graviditě. Mateřský věk toto riziko snižoval na OR 1,3 u druhé gravidity a OR 1,8 u třetí gravidity. Bylo zjištěno, že delší interval mezi porody (více než 7 let) měl větší vliv na výskyt PE než změna partnera. Vyšší počet gravidit ve skupině s ART významně nesnížil riziko PE. Kouření matek bylo spojeno s významně nižším výskytem rizika PE (OR 0,65; 0,62–0,69), ale nikotinismus žen neměl vliv na snížení OR pro PE u skupiny žen po ART.

Závěrem autoři konstatovali, že dle jejich výsledků metody asistované reprodukce zvyšují riziko výskytu preeklampsie a toto riziko stoupá s počtem gravidit žen. Spojitost mezi preeklampsií a ART může být rovněž závislá na časovém intervalu mezi jednotlivými porody a na pokročilejším věku žen. Souvislost PE a ART však nebyla ovlivněna změnou partnera či nikotinismem žen.

Dle Sibaiova komentáře k této studii jsou známy i další rizikové faktory pro PE, ke kterým patří i opakované potrácení a syndrom polycystických ovarií. Delší interval mezi porody může být vysvětlen subfertilitou ženy, ale i použitím samotných technik ART. Ty se na vzniku PE mohou podílet negativním ovlivněním placentace při neadekvátní invazi trofoblastu.

Na základě současných studií jsou nyní subfertilita/infertilita a následná potřeba ART považovány za rizikový faktor pro vznik preeklampsie a tato skutečnost by měla být součástí poučení pacientek podstupujících zmíněné metody koncepce.

(moa)

Zdroje:

1. Tandberg A., Klungsøyr K., Romundstad L. B., Skjærven R. Pre-eclampsia and assisted reproductive technologies: consequences of advanced maternal age, interbirth intervals, new partner and smoking habits. BJOG 2015 Jun; 122 (7): 915–922; doi: 10.1111/1471-0528.13051.
2. Sibai B. M. Subfertility/infertility and assisted reproductive conception are independent risk factors for pre-eclampsia. BJOG 2015 Jun; 122 (7): 923; doi: 10.1111/1471-0528.13090.