Vliv profylaktického podávání paracetamolu v čase vakcinace na febrilní reakce a protilátkovou odpověď

Podle výsledků předkládané práce by neměla být dětem v čase vakcinace rutinně podávána antipyretika, protože potlačení přirozené zánětlivé odpovědi může vést k nižší protilátkové odpovědi organizmu na očkování.

Ačkoli je zvýšená teplota součástí běžné zánětlivé odpovědi po imunizaci, je u dětí někdy doporučováno profylaktické podávání antipyretik, aby se předešlo rozvoji horečky a febrilních křečí. Tým odborníků s významným českým zastoupením hodnotil ve studii publikované v časopise The Lancet efekt profylaktické aplikace paracetamolu po vakcinaci u dětí.

Dvě po sobě jdoucí (primární a posilovací) randomizované kontrolované otevřené studie zahrnovaly celkem 459 zdravých kojenců. Ti byli v rámci 10 center v České republice očkováni desetivalentní pneumokokovou vakcínou konjugovanou s nosným proteinem D odvozeným z netypizovatelných kmenů Haemophilus influenzae (PHiD-CV) spolu s hexavalentní vakcínou proti difterii, tetanu, pertusi (trojkomponentní, acelulární), hepatitidě B, poliomyelitidě (inaktivovaný poliovirus typů 1, 2 a 3) a H. influenzae typu b (DTPa_HBV-IPV/Hib) a orální vakcínou proti humánním rotavirům. Děti byly randomizovány do dvou skupin, z nichž v první jim byly podány 3 profylaktické dávky paracetamolu po 6–8 hodinách během prvních 24 hodin po každé vakcinaci (n = 226) a ve druhé nedostaly žádné antipyretikum (n = 233). Primárním sledovaným cílem byla v obou studiích redukce febrilních reakcí (≥ 38,0 °C) v celé očkované kohortě, sekundárním cílem bylo hodnocení imunogenicity.

Horečka vyšší než 39,5 °C se v obou skupinách vyskytla zřídka (primární studie: u 1 z 226 [< 1 %] subjektů, kterým byl profylakticky podán paracetamol, vs. u 3 z 233 [1%] ve skupině bez aplikace paracetamolu; booster studie: 3 ze 178 [2%] vs. 2 ze 172 [1%]). Procento dětí s teplotou ≥ 38 °C po minimálně jedné dávce bylo významně nižší ve skupině s profylaktickým podáváním paracetamolu (94/226 [42 %] v primární studii a 64/178 [36 %] v booster studii) oproti skupině bez antipyretika (154/233 [66 %] v primární studii a 100/172 [58 %] v booster studii). Průměrná koncentrace protilátek byla v případě všech deseti sérotypů pneumokoka, proteinu D, antipolyribosyl-ribitol fosfátu, antidifterie, antitetanu i antiperaktinu významně nižší u dětí, kterým byl profylakticky podáván paracetamol. Po posilovacím očkování přetrvávaly nižší hladiny protilátek u dětí s profylaktickou aplikací antipyretika v případě antitetanu, proteinu D a všech sérotypů pneumokoka kromě 19F.

Přestože výskyt febrilních reakcí významně poklesl, nemělo by být profylaktické podávání antipyretik v čase vakcinace rutinně doporučováno, protože protilátková odpověď na některé vakcíny může být snížena. Pozdější léčebné podání antipyretika až po objevení febrilní reakce již protilátkovou odpověď na očkování negativně neovlivňuje.

(the)

Zdroj: Prymula R., Siegrist C. A., Chlibek R., et al. Effect of prophylactic paracetamol administration at time of vaccination on febrile reactions and antibody responses in children: two open-label, randomised controlled trials. Lancet 2009; 374 (9698): 1339–1350.