Přímá neboli non-vitamin K-dependentní perorální antikoagulancia (NOACs) jsou bezpečnou a účinnou alternativou warfarinu v prevenci tromboembolických příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní. Potvrdily to jak rozsáhlé randomizované kontrolované klinické studie, tak následně i data z reálné klinické praxe. Vzhledem k absenci přímého porovnání jednotlivých NOACs se autoři této práce pokusili retrospektivně porovnat bezpečnost a účinnost dabigatranu, rivaroxabanu a apixabanu u velké kohorty pacientů s nevalvulární fibrilací síní, u nichž byly tyto přípravky nově nasazeny ve standardním dávkování.
Byla využita data ze zdravotní databáze amerického ministerstva obrany (US Department of Defense Military Health System database), která dokumentuje péči o více než 9 milionů pojištěnců. Její výhodou oproti většině komerčních pojištění a databází je delší doba sledování.
Z databáze byli vybráni nemocní s nevalvulární fibrilací síní, u kterých byla zahájena léčba NOACs v běžné dávce, tj. dabigatranem v dávce 150 mg 2× denně, rivaroxabanem v dávce 20 mg 1× denně či apixabanem v dávce 5 mg 2× denně. Za účelem minimalizace rizika zkreslení byli porovnáváni pouze ti pacienti, u kterých byla léčba zahájena až v období po uvedení porovnávaných léčiv na trh (červenec 2011 − červen 2016 pro dabigatran vs. rivaroxaban a leden 2013 − červen 2016 pro dabigatran vs. apixaban).
S využitím metody propensity score matching byly na základě těchto dat vytvořeny dvě skupiny či přesněji dvojice skupin, jež byly z hlediska základních charakteristik i délky sledování srovnatelné a dobře vyvážené. Každá ze skupin pro porovnání dabigatranu s rivaroxabanem zahrnovala 12 763 pacientů, skupiny pro srovnání dabigatranu s apixabanem čítaly po 4802 pacientech.
Pacienti léčení dabigatranem měli významně nižší riziko závažného krvácení než ti, kteří byli léčeni rivaroxabanem (2,08 vs. 2,53 %; poměr rizik [HR] 0,82; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,70−0,97; p = 0,018), zatímco riziko mozkové příhody bylo srovnatelné (0,60 vs. 0,78 %; HR 0,77; 95% CI 0,57−1,04; p = 0,084).
Při porovnávání dabigatranu s apixabanem nebyly zjištěny významné rozdíly v riziku závažného krvácení (1,60 vs. 1,21 %; HR 1,37; 95% CI 0,97−1,94; p = 0,070) ani cévní mozkové příhody (0,44 vs. 0,35 %; HR 1,26; 95% CI 0,66−2,39; p = 0,489).
U pacientů s nevalvulární fibrilací síní, u nichž byla nově nasazena antikoagulační terapie NOAC v běžné dávce, byl dabigatran spojen s významně nižším rizikem závažného krvácení než rivaroxaban při srovnatelném riziku cévní mozkové příhody. Poznatky z této rozsáhlé studie by mohly být přínosné pro rozhodování v každodenní klinické praxi.
(luko)
Zdroj: Villines T. C., Ahmad A., Petrini M. et al. Comparative safety and effectiveness of dabigatran vs. rivaroxaban and apixaban in patients with non-valvular atrial fibrillation: a retrospective study from a large healthcare system. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2019 Apr 1; 5 (2): 80−90, doi: 10.1093/ehjcvp/pvy044.
