Nová antikoagulancia v klinické praxi: porovnání bezpečnosti a účinnosti

Úvod

Přímá neboli non-vitamin K-dependentní perorální antikoagulancia (NOACs) jsou bezpečnou a účinnou alternativou warfarinu v prevenci tromboembolických příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní. Potvrdily to jak rozsáhlé randomizované kontrolované klinické studie, tak následně i data z reálné klinické praxe. Vzhledem k absenci přímého porovnání jednotlivých NOACs se autoři této práce pokusili retrospektivně porovnat bezpečnost a účinnost dabigatranu, rivaroxabanu a apixabanu u velké kohorty pacientů s nevalvulární fibrilací síní, u nichž byly tyto přípravky nově nasazeny ve standardním dávkování.

Metodika studie

Byla využita data ze zdravotní databáze amerického ministerstva obrany (US Department of Defense Military Health System database), která dokumentuje péči o více než 9 milionů pojištěnců. Její výhodou oproti většině komerčních pojištění a databází je delší doba sledování.

Z databáze byli vybráni nemocní s nevalvulární fibrilací síní, u kterých byla zahájena léčba NOACs v běžné dávce, tj. dabigatranem v dávce 150 mg 2× denně, rivaroxabanem v dávce 20 mg 1× denně či apixabanem v dávce 5 mg 2× denně. Za účelem minimalizace rizika zkreslení byli porovnáváni pouze ti pacienti, u kterých byla léčba zahájena až v období po uvedení porovnávaných léčiv na trh (červenec 2011 − červen 2016 pro dabigatran vs. rivaroxaban a leden 2013 − červen 2016 pro dabigatran vs. apixaban).

S využitím metody propensity score matching byly na základě těchto dat vytvořeny dvě skupiny či přesněji dvojice skupin, jež byly z hlediska základních charakteristik i délky sledování srovnatelné a dobře vyvážené. Každá ze skupin pro porovnání dabigatranu s rivaroxabanem zahrnovala 12 763 pacientů, skupiny pro srovnání dabigatranu s apixabanem čítaly po 4802 pacientech.

Výsledky

Pacienti léčení dabigatranem měli významně nižší riziko závažného krvácení než ti, kteří byli léčeni rivaroxabanem (2,08 vs. 2,53 %; poměr rizik [HR] 0,82; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,70−0,97; p = 0,018), zatímco riziko mozkové příhody bylo srovnatelné (0,60 vs. 0,78 %; HR 0,77; 95% CI 0,57−1,04; p = 0,084).

Při porovnávání dabigatranu s apixabanem nebyly zjištěny významné rozdíly v riziku závažného krvácení (1,60 vs. 1,21 %; HR 1,37; 95% CI 0,97−1,94; p = 0,070) ani cévní mozkové příhody (0,44 vs. 0,35 %; HR 1,26; 95% CI 0,66−2,39; p = 0,489).

Závěr

U pacientů s nevalvulární fibrilací síní, u nichž byla nově nasazena antikoagulační terapie NOAC v běžné dávce, byl dabigatran spojen s významně nižším rizikem závažného krvácení než rivaroxaban při srovnatelném riziku cévní mozkové příhody. Poznatky z této rozsáhlé studie by mohly být přínosné pro rozhodování v každodenní klinické praxi.

(luko)

Zdroj: Villines T. C., Ahmad A., Petrini M. et al. Comparative safety and effectiveness of dabigatran vs. rivaroxaban and apixaban in patients with non-valvular atrial fibrillation: a retrospective study from a large healthcare system. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2019 Apr 1; 5 (2): 80−90, doi: 10.1093/ehjcvp/pvy044.