Účinnost ramiprilu v terapii srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí – komparativní studie
V letošním roce uplynulo již 20 let od publikace studie HOPE, která prokázala snížení mortality a morbidity u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem při podávání inhibitorů ACE (ACEi). Recentně publikovaná studie hodnotí účinnost několika zástupců léků této třídy v terapii chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí.
Studie HOPE
Klinická studie HOPE (Heart Outcomes Prevention Evaluation) hodnotila vliv podávání inhibitoru ACE ramiprilu na prognózu pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem bez známek srdečního selhání. Terapie ramiprilem vedla k signifikantnímu poklesu kardiovaskulární a celkové mortality a incidence kardiovaskulárních příhod. Příznivý efekt byl potvrzen i v prodloužené studii HOPE-TOO. Inhibitory ACE se v návaznosti na výsledky této studie staly důležitou součástí terapie pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem.
Recentně publikovaná studie se soustředila na zhodnocení účinnosti několika zástupců třídy ACEi, a to konkrétně ramiprilu, enalaprilu a lisinoprilu, v terapii chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí.
Metodika a výsledky studie
Do studie bylo zařazeno celkem 4723 ambulantně léčených pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí ze tří pacientských registrů (Norsko, Anglie, Německo). Pacienti byli individuálně spárováni podle dávkového ekvivalentu léku a jejich příslušného skóre pro terapii inhibitory ACE.
Doba sledování činila 21 939 pacientoroků. Došlo k úmrtí 360 pacientů (49,5 %) užívajících enalapril, 337 pacientů (52,4 %) užívajících lisinopril a 1119 pacientů (33,4 %) užívajících ramipril. V jednorozměrné analýze celkového vzorku pacientů bylo podávání enalaprilu a lisinoprilu asociováno s vyšší mortalitou v porovnání s terapií ramiprilem (poměr rizik [HR] 1,46; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,30–1,65; p < 0,001, resp. HR 1,38; 95% CI 1,22–1,56; p < 0,001). U pacientů dostávajících lisinopril byla ve srovnání s enalaprilem zaznamenána podobná mortalita (HR 1,06; 95% CI 0,92–1,24; p = 0,41).
V rámci spárovaných vzorků však nebyla zjištěna signifikantní asociace mezi výběrem inhibitoru ACE a mortalitou ze všech příčin (enalapril vs. ramipril: HR 1,07; 95% CI 0,91–1,25; p = 0,40; lisinopril vs. ramipril: HR = 1,12; 95% CI 0,96–1,32; p = 0,16; enalapril vs. lisinopril: HR 1,10; 95% CI 0,93–1,31; p = 0,25). Tyto výsledky byly potvrzeny i v analýze podskupin.
Závěr
Z výsledků vyplývá, že inhibitory ACE představují důležitou součást komplexní terapie pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. V celkovém vzorku byl pozorován signifikantně větší efekt ramiprilu v porovnáním s enalaprilem a lisinoprilem, v dalších analýzách pak všechny léky vykazovaly při ekvivalentním dávkování podobnou účinnost. Ramipril je tak i po 20 letech od publikace studie HOPE nadále důležitou a účinnou součástí léčby pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem.
(holi)
Zdroj: Fröhlich H., Henning F., Täger T. et al. Comparative effectiveness of enalapril, lisinopril, and ramipril in the treatment of patients with chronic heart failure: a propensity score-matched cohort study. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2018 Apr 1; 4 (2): 82–92. doi: 10.1093/ehjcvp/pvx013.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.