Srovnání losartanu a telmisartanu v rámci kombinace sartan/hydrochlorothiazid v léčbě hypertenze

Úvod

Při snaze o dokonalou kontrolu arteriální hypertenze, která je nezbytná pro efektivní prevenci (nejen) kardiovaskulárních onemocnění, se mnohdy nevyhneme kombinační léčbě. Nízké dávky diuretik spolu s antihypertenzivy první volby tvoří jednu ze základních kombinací. Spojení nízkodávkového hydrochlorothiazidu s některými blokátory receptoru pro angiotenzin II (sartany) může kromě dobrého antihypertenzního efektu přinášet i další výhody, protože sartany mají díky svému vedlejšímu mechanismu účinku potenciál rušit nežádoucí dopady diuretika na sérovou hladinu kyseliny močové a na glukózovou toleranci. V japonské studii z roku 2013 byly z tohoto hlediska porovnávány kombinace 12,5 mg hydrochlorothiazidu s 50 mg losartanu nebo se 40 mg telmisartanu.

Metodika studie

Soubor srovnávací studie tvořilo 59 pacientů průměrného věku 70,1 ± 11,8 roku s hypertenzí, kteří byli rozděleni na 2 skupiny. V kombinaci s 12,5 mg hydrochlorothiazidu užívala jedna ze skupin losartan 50 mg (LOS + HCTZ), druhá telmisartan 40 mg (TEL + HCTZ), vždy 1× denně ráno. Krevní tlak a krevní i močové biochemické parametry byly zaznamenány jak před zahájením léčby, tak po roce jejího trvání.

Primárním cílem studie byly změny v krevním tlaku a v sérové hladině kyseliny močové. Sekundární cíle zahrnovaly změny v renální exkreci urátu (vyjádřené jako poměr clearance urátu ku clearance kreatininu [C_UA/C_cr]) a glukózového metabolismu (ve smyslu změn sérových hladin glukózy nalačno, glykovaného hemoglobinu, inzulinu a indexu inzulinové rezistence HOMA-R).

Výsledky

V obou skupinách došlo k významnému snížení systolického i diastolického krevního tlaku, přičemž efektivita obou lékových kombinací se významně nelišila. Kombinace LOS + HCTZ nevedla k žádným změnám v sérové hladině kyseliny močové ani v hodnotě poměru clearance urátu ku kreatininu (C_UA/C_cr), zatímco TEL + HCTZ významně zvýšila sérovou hladinu urátu a snížila C_UA/Ccr.

Za účelem zjištění, zda ovlivnění C_UA/Ccr těmito léčivy závisí na hladině sérového urátu, byly porovnány skupiny pacientů s hladinou urátu pod a nad její průměrnou hodnotou (zhruba 320 μmol/l). Při hladině sérového urátu nad touto hodnotou kombinace LOS + HCTZ dokonce zvyšovala poměrnou exkreci urátu, zatímco kombinace TEL + HCTZ nezávisle na hladině urátu jeho poměrnou renální exkreci snižovala, a vedla tak k dalšímu nárůstu sérových koncentrací.

Žádná z kombinací nevedla k významným změnám v sérové hladině glukózy ani glykovaného hemoglobinu, významné zvýšení HOMA-R bylo pozorováno pouze ve skupině pacientů léčených kombinací TEL + HCTZ s hladinou kyseliny močové nad průměrnou hodnotou cca 320 μmol/l.

Závěr

Kombinační léčba hydrochlorothiazidem v kombinaci s losartanem neměla negativní vliv na urátový ani glukózový metabolismus, pravděpodobně díky inhibičnímu vlivu losartanu na renální přenašeč kyseliny močové URAT1. Léčba kombinací telmisartanu s hydrochlorothiazidem byla naopak provázena zhoršením urátového i glukózového metabolismu. Obě kombinace byly efektivní v léčbě arteriální hypertenze. Výsledky studie naznačují potenciál losartanu předcházet thiazidy indukované hyperurikémii při léčbě hypertenze.

(luko)

Zdroj: Hamada T., Kuwabara M., Watanabe A. et al. A comparative study on the effectiveness of losartan/hydrochlorothiazide and telmisartan/hydrochlorothiazide in patients with hypertension. Clin Exp Hypertens 2014; 36 (4): 251–257, doi: 10.3109/10641963.2013.810228.