Do retrospektivní observační studie bylo zařazeno celkem 309 pacientů (51,5 % mužů) ambulantně léčených nebo hospitalizovaných pro (histopatologicky verifikované) maligní nádorové onemocnění v newyorském Memorial Sloan Kettering Cancer Center. U všech těchto pacientů bylo mezi 8. a 31. březnem 2020 diagnostikováno onemocnění COVID-19; jejich klinický stav do 13. dubna 2020 byl analyzován na základě lékařské dokumentace. Primárním sledovaným parametrem byl závažný či kritický průběh onemocnění COVID-19 definovaný jako:
Kontrolní skupinu představovalo celkem 917 COVID-19– pacientů s maligním nádorovým onemocněním. Cílem studie bylo zhodnotit, zda jsou pacienti na chemoterapii ve zvýšeném riziku těžšího průběhu onemocnění COVID-19.
Z celkem 309 COVID-19+ pacientů bylo 147 (47,6 %) hospitalizováno, u 120 (38,8 %) byl zaznamenán závažný nebo kritický průběh onemocnění a 31 (10 %) jich zemřelo. Doba od prvních příznaků onemocnění do závažného či kritického průběhu činila průměrně 12,6 dne. Během 5 týdnů od pozitivního testování na COVID-19 zahájilo celkem 102 (33,0 %) pacientů cytotoxickou chemoterapii, přičemž nebyla pozorována asociace mezi touto léčbou a závažným či kritickým průběhem onemocnění (poměr rizik [HR] 1,10; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,73–1,60; p = 0,74). Patrná nebyla ani v případě imunoterapie (HR 1,80; 95% CI 0,89–3,50; p = 0,11), přičemž tato skupina čítala pouze 8 pacientů.
Se závažným či kritickým průběhem onemocnění COVID-19 však byla spojena diagnóza hematologické malignity (HR 1,90; 95% CI 1,30–2,80; p < 0,01). Mimo jiné se jednalo o 7 z 8 pacientů s dg. akutní myeloidní leukémie (AML; 10,8 %). Podobný trend byl pozorován i v případě maligního nádorového onemocněni plic (HR 2,00; 95% CI 1,20–3,30; p = 0,01), nikoli však u pacientů s plicními metastázami (HR 1,30; 95% CI 0,81–2,10; p = 0,27). Obecně lepší klinické výsledky než u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním byly pozorovány u pacientů v remisi (HR 0,63; CI 0,41–0,98; p = 0,04).
Horší výsledky ovšem byly zjevné u nemocných s výchozí neutropenií (HR 4,20; 95% CI 1,70–11,00; p < 0,01) nebo v případě rozvoje lymfopenie během onemocnění COVID-19 (HR 2,10; 95% CI 1,50–3,10; p < 0,01). Neutropenie byla pozorována pouze u 4 pacientů, přičemž 3 z nich měli dg. AML. V případě, že se rozvinula až během onemocnění COVID-19, nebyla signifikantně spojena s horšími výsledky (HR 1,70; 95% CI 0,85–3,60; p < 0,13).
Absolutní počet neutrofilů byl v čase diagnózy onemocnění COVID-19 zvýšen u pacientů s následným závažným nebo kritickým průběhem. 13 ze 17 pacientů s absolutním počtem neutrofilů > 5000/µl mělo solidní malignitu. Podobně byly signifikantně zvýšené interleukin IL-6, laktátdehydrogenáza (LDH), D-dimery, aspartátaminotransferáza (AST), troponin I a prokalcitonin.
Z celkem 36 pacientů (11,7 %) s tromboembolií v anamnéze se u 20 (55,6 %) z nich rozvinul závažný či kritický průběh onemocnění COVID-19.
Cytotoxická chemoterapie není dle výsledků studie spojená se závažným či kritickým průběhem onemocnění COVID-19. Horší výsledky však byly pozorovány u pacientů s hematologickou nebo plicní malignitou, při výchozí neutropenii či lymfopenii, která se rozvinula až během onemocnění.
(mafi)
Zdroj: Jee J., Foote M. B., Lumish M. et al. Chemotherapy and COVID-19 outcomes in patients with cancer. J Clin Oncol 2020; 38 (30): 3538–3547, doi: 10.1200/JCO.20.01307.
