Dlouhodobý efekt trojkombinace perindoprilu s indapamidem a amlodipinem na hypertrofii levé komory při hypertenzi

Hypertrofie levé komory u pacientů s hypertenzí

Hypertrofie levé komory je kompenzačním mechanismem v reakci na zvýšenou zátěž stěny této části srdce. Echokardiografický screening ukázal, že u zdravých jedinců se LVH téměř nevyskytuje, zato je přítomná u 7–40 % pacientů s hypertenzí, a dokonce až u 50 % těchto nemocných, jsou-li starší 65 let. Snížení indexu hmotnosti levé komory (LVMI) během antihypertenzní léčby představuje důležitý prognostický faktor výskytu fatálních a nefatálních příhod. Podle několika studií lze dosáhnout regrese LVH využitím konkrétních tříd antihypertenziv, a sice inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), blokátorů receptoru pro angiotenzin II (ARBs neboli sartanů) a blokátorů kalciového kanálu (BKK), a to v monoterapii nebo v kombinaci. 

Průběh studie a sledovaná populace

Do intervenční studie bylo zařazeno 184 pacientů s esenciální hypertenzí 2. stupně, tj. se systolickým krevním tlakem (sTK) > 140 mmHg a diastolickým TK (dTK) > 90 mmHg, kteří neměli v anamnéze kardiovaskulární příhody a hypertenze u nich nebyla dostatečně kompenzována předchozí léčbou fixní dvojkombinací, jejíž složky tvořily blokátor renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS) a diuretikum.

Pacienti byli rozděleni v poměru 1 : 1 a následně užívali buď fixní trojkombinaci perindopril/indapamid/amlodipin v různých dávkách (5/1,2/5, resp. 10/2,5/5, resp. 10/2,5/10 mg 1× denně podle vstupních hodnot TK), nebo volnou trojkombinaci jakéhokoliv blokátoru RAAS, diuretika a BKK. Při vstupu do studie a během léčby byl sledován krevní tlak měřený v ordinaci a 24hodinovým monitorováním, bylo prováděno echokardiografické vyšetření a hodnocena variabilita TK během 24 hodin (ta byla vyjádřena jako směrodatná odchylka od sTK v průběhu dne).

Vstupní charakteristiky terapeutických skupin byly srovnatelné. Pacienti ve skupině s volnou trojkombinací užívali v 65 % případů ACEi a ve 35 % ARBs.

Výsledky

V obou skupinách došlo v průběhu 14měsíčního sledování k významnému snížení TK měřeného v ordinaci a 24hodinovým monitorováním i variability krevního tlaku. Výsledná variabilita TK byla ovšem významně nižší při užívání fixní trojkombinace než při podávání volné trojkombinace antihypertenziv (14,0 vs. 16,1; p < 0,005).

Rovněž výsledná hodnota LVMI byla ve skupině léčené fixní trojkombinací nižší než ve druhém studijním rameni. Pokles LVMI činil v rameni s fixní trojkombinací 8,3 %, ve skupině s volnou trojkombinací 2,0 % (p < 0,0001). Regrese LVH dosáhla ve větvi léčené fixní trojkombinací 43,5 %, ale jen 30,4 % ve větvi užívající volnou kombinaci (p < 0,05).   

Závěr

I přes srovnatelný pokles krevního tlaku snížila fixní kombinace perindopril/indapamid/amlodipin v jediné tabletě podávané 1× denně LVMI více než volná kombinace blokátoru RAAS, diuretika a BKK. Dosáhla také větší regrese LVH. Důvodem mohou být podle autorů studie zřejmě pleiotropní účinky podávaných antihypertenziv a nižší dosažená variabilita TK v případě užívání fixní trojkombinace.

Perindopril na bázi argininové soli, jenž byl hodnocen v této studii, je bioekvivalentní s perindoprilem na bázi soli erbuminové.

(eko)

Zdroj: Mazza A., Townsend D. M., Schiavon L. et al. Long-term effect of the perindopril/indapamide/amlodipine single-pill combination on left ventricular hypertrophy in outpatient hypertensive subjects. Biomed Pharmacother 2019; 120: 109539, doi: 10.1016/j.biopha.2019.109539.