Laboratorní diagnostika tuberkulózy a klostridiových infekcí v první linii kontaktu s pacientem

Úvod

Tuberkulóza je celosvětově rozšířené infekční onemocnění způsobené skupinou obligátních patogenů označovaných jako Mycobacterium tuberculosis complex. V současnosti se po HIV jedná o druhou nejčastější příčinu úmrtí na infekční choroby. Navzdory pokrokům v medicíně stále každoročně dochází k výskytu několika milionů nových případů a řadě úmrtí na toto onemocnění. Česká republika patří k zemím s nízkou incidencí TBC, rizikové skupiny představují zejména lidé bez domova a přistěhovalci ze zemí s vysokou incidencí onemocnění. I vzhledem k vyšší migraci obyvatelstva v současnosti a blízké budoucnosti není radno tuto hrozbu podceňovat.

Klostridie patří vývojově ke staré skupině bakterií, jejichž základní charakteristikou je anaerobní způsob života. V přírodě jsou velmi hojně rozšířené, nacházejí se především v půdě. Klostridie obecně vyvolávají tři různé typy infekčních chorob, a to neuroinfekce, nekrotizující toxoinfekce měkkých tkání a střevní infekce. Za rozvoj závažných střevních infekcí je zodpovědná bakterie Clostridium difficile, která je přítomná ve střevech u malého procenta zdravých lidí. Bakterie způsobuje různě závažné střevní infekce, od lehčích průjmových onemocnění až po velmi závažnou pseudomembranózní enterokolitidu. V klinické praxi vzniká nejčastěji jako následek antibiotické terapie, méně často jako důsledek poruchy slizniční imunity gastrointestinálního traktu, imobility střeva nebo hospitalizace.

Interferon gamma v diagnostice tuberkulózy

Stanovení interferonu gamma (IFN-γ) patří spolu s kožním tuberkulinovým testem mezi takzvané nepřímé diagnostické testy. Jedná se o IGRA (interferon gamma release assay), jehož podstatou je stanovení IFN-γ z krve pacienta. Ten je produkovaný lymfocyty, které přišly do kontaktu s Mycobacterium tuberculosis complex. Stanovení IFN-γ lze použít místo kožního tuberkulinového testu v rámci diagnostiky onemocnění tuberkulózou v případech doporučovaných americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Vyšetření je preferováno u pacientů, kteří podstoupili očkování proti tuberkulóze nebo je u nich pravděpodobné, že se nedostaví na kontrolní čtení kožního testu. Metoda významně přispívá k diagnostice latentní tuberkulózy, výsledek je samozřejmě pozitivní i v případě aktivního onemocnění.

Možnosti rychlé laboratorní diagnostiky

Rychlé stanovení agens v případě tuberkulózy i klostridiových enterokolitid patří mezi stěžejní cíle v rámci diagnostiky, terapie, dispenzarizace a aktivního vyhledávání možných kontaktů. Stále důležitější roli v rámci rychlé laboratorní diagnostiky zastává takzvané testování v místě péče o pacienta neboli POCT (point of care testing). Mezi přístroje umožňující rychlou primodiagnostiku patří například STANDARD F100 a STANDARD F200, které jsou založené na principech fluorescenční imunoanalýzy (FIA). Testovací soupravy obsahují kazetky s 2D kódem, dle kterého přístroj automaticky rozpozná analyzovaný parametr.

Kromě IFN-γ a testu na přítomnost infekce způsobené Clostridium difficile umí přístroj v rámci mikrobiologického vyšetření stanovit i etiologická agens takzvaného respiračního panelu, mezi něž patří bakterie Streptococcus pyogenes skupiny A, Streptococcus pneumoniae, Legionella pneumophila a dále viry influenzy A a B a lidský respirační syncitiální virus (RSV).

(holi)

Zdroje:

1. Barreto T. W., Lin K. W. Clostridium difficile infection: prevention and treatment. Am Fam Physician 2018 Feb 1; 97 (3): 196–199.
2. Vašáková M., Hricíková I., Kopecká E. Současný přístup k diagnostice a léčbě tuberkulózy. Remedia 2016; 26: 236–241.
3. LAB MARK. Dostupné na: www.labmark.cz