Diagnostika respiračních onemocnění v ambulanci praktického lékaře

Úvod

Respirační onemocnění patří mezi nejčastější důvody návštěvy ordinace všeobecného praktického lékaře. Téměř 80 % případů je vyvoláno virovým agens, přibližně pětinu zbývajících případů představují bakteriální infekce. Přesná diagnostika onemocnění se tak stává stěžejní pro nasazení správné terapie, která v případě bakteriálního zánětu většinou vyžaduje podávání antibiotik. Rozlišení bakteriální a virové infekce na podkladě klinického obrazu ovšem nebývá vždy jednoznačné. Po několika dnech probíhajícího virového zánětu navíc může dojít k takzvané bakteriální superinfekci.

V rámci laboratorní diagnostiky v ambulanci všeobecného praktického lékaře tak nelze opomenout stanovení C-reaktivního proteinu (CRP), které patří mezi nejčastěji ordinovaná vyšetření ve vyspělých zemích. Přínos testování CRP spočívá v odlišení akutní bakteriální infekce od virového onemocnění a stále častěji se i díky dostupnosti rychlých a efektivních POCT (point of care testing) přístrojů stává indikátorem efektivity antibiotické terapie.

Význam testování respiračních onemocnění

Virová a bakteriální respirační onemocnění mohou mít řadu vyvolávajících agens. Některé infekce patří z pohledu medicíny mezi méně závažné, například pokud se jedná o rinoviry způsobující serózní rinitidu, popřípadě rinosinusitidu. Jiné infekce však mohou způsobit závažné až život ohrožující komplikace, a proto je nezbytná jejich přesná diagnostika. Jedná se zejména o bakterie Streptococcus pyogenes skupiny A, Streptococcus pneumoniae, Legionella pneumophila a dále viry influenzy A a B a lidský respirační syncitiální virus (RSV).

Streptococcus pyogenes skupiny A je častým původcem akutní tonzilitidy především u dětí, vyskytuje se však i u dospělých. Bakterie je citlivá na penicilinová antibiotika a onemocnění je dobře léčitelné. V případě neléčeného onemocnění však mohou nastat závažné komplikace související se samotnou infekcí, například sepse či meningitida, nebo se vyskytnou v rámci takzvaných sterilních následků, mezi něž patří revmatická horečka či rychle progredující glomerulonefritida.

Streptococcus pneumoniae je podmíněný patogen, infekci touto bakterií předcházejí jiné infekce a faktory snižující lokální imunitu. Kromě infekcí horních cest dýchacích a středouší tento patogen vyvolává také bakteriální meningitidu a lobární pneumonii.

Legionella pneumophila způsobuje legionelózu nebo pontiackou horečku. Onemocnění může být v prvních fázích klinicky podobné chřipce nebo pneumokokové pneumonii, proto se na něj nezřídka zprvu nepomýšlí. Důležitým aspektem diagnostiky je průkaz antigenu z moči, nikoliv z krve. Mírnější forma v podobě pontiacké horečky vyžaduje většinou pouze symptomatickou terapii, legionelózu však charakterizuje závažný průběh a je indikovaná k antibiotické terapii.

RSV způsobuje závažná respirační onemocnění zejména u dětí, starších osob a pacientů s imunodeficitem.

Důležitost diagnostiky infekce virem influenzy typu A a B nabývá v posledních letech velkého významu vzhledem k často fatálnímu průběhu u lidí s imunodeficiencí, ale bohužel i u zdravých jedinců různých věkových kategorií. POCT navíc prokazují srovnatelnou senzitivitu vyšetření jako testy prováděné v laboratořích, přičemž jejich výsledky jsou dostupné ihned a umožňují tak rychlou terapeutickou intervenci.

Možnosti diagnostiky v ordinaci

Laboratorní diagnostika v rámci primární péče přináší výrazné urychlení diagnostického a terapeutického procesu. Výhodou současných laboratorních přístrojů je jejich jednoduchost, přesnost a multifunkčnost, tedy možnost provedení více diagnostických testů na jednom přístroji.

Řadí se mezi ně například POCT analyzátor STANDARD F200 založený na principech fluorescenční imunoanalýzy (FIA). Na tomto přístroji je možné stanovit více než 20 různých parametrů, včetně vyšetření CRP a respiračního panelu obsahujícího výše zmíněná etiologická agens. Dle zvoleného parametru se jedná buď o kvantitativní, nebo o semikvantitativní test. V případě semikvantitativního testu se k vyhodnocení využívá hodnota cut-off indexu (COI), na jejímž základě přístroj vyhodnotí vzorek jako negativní či pozitivní. Zároveň výše COI vypovídá o závažnosti infekce. Testování trvá 1,5–15 minut v závislosti na konkrétním vyšetření. Cena jednoho vyšetření se pohybuje v rozmezí 70–210 Kč, což vzhledem k nákladům na antibiotickou terapii a léčbu eventuálních komplikací přináší výrazně příznivý poměr cost-benefit.

(holi)

Zdroje:

1. Bruthansová P. Akutní infekce dýchacích cest – diagnostika a léčba z pohledu ORL lékaře. Praktické lékarenství 2015; 11 (1): 13–15.
2. Dindoš J. Současná doporučení a prevence v léčbě běžných respiračních infekcí. Medicína pro praxi 2013; 10 (10): 330–334.
3. Růžková R. Rychlé diagnostické testy v ordinaci PLDD – význam a použití. Pediatrie pro praxi 2014; 15(1): 28–30.
4. LAB MARK. Dostupné na: www.labmark.cz