Post hoc analýza studie FRAME – romosozumab v léčbě osteoporózy u evropské populace
Zajímavým zjištěním studie FRAME, která hodnotila léčbu romosozumabem u postmenopauzálních žen s osteoporózou, byly výrazné rozdíly v incidenci fraktur mezi pacientkami z různých geografických oblastí. Následující post hoc analýza se zaměřila konkrétně na data evropských žen.
Studie FRAME – evropský segment
Monoklonální protilátka romosozumab vede prostřednictvím inhibice sklerostinu ke zvýšení novotvorby kosti a rovněž potlačuje osteoresorpci. V relativně krátkém čase tak dochází k nárůstu trabekulární i kortikální kostní hmoty a zlepšení struktury i pevnosti kostí. Osteoanabolické působení romosozumabu bylo hodnocené v mezinárodní studii fáze III FRAME u postmenopauzálních žen s osteoporózou. Romosozumab podávaný po dobu 12 měsíců s následnou 24–36měsíční léčbou denosumabem vedl v této studii k časnému a přetrvávajícímu snížení rizika hlavních kategorií zlomenin a výraznému zvýšení BMD. Vzhledem k rozdílům mezi výsledky u žen ze Střední a Jižní Ameriky a u žen z ostatních částí světa byla samostatně analyzována data evropských pacientek.
V rámci studie FRAME byly pacientky randomizovány v poměru 1 : 1 k podávání romosozumabu (210 mg) nebo placeba 1× měsíčně subkutánně za dvojitě zaslepených podmínek po dobu 12 měsíců. Poté následovala otevřená fáze s podáváním denosumabu (60 mg) 1× za 6 měsíců až do 36. měsíce u všech zařazených. Citovaná post hoc analýza se změřila na výskyt jednotlivých kategorií zlomenin, změny BMD oproti výchozí hodnotě a bezpečnost terapie u evropské části hodnocené populace. Evropanky tvořily 42 % pacientek (n = 3013/7180) studie FRAME, přičemž 1494 z nich bylo randomizováno k užívání romosozumabu a 1519 k placebu.
Výsledná zjištění
Incidence fraktur a změna BMD po 12 měsících léčby romosozumabem
V průběhu 12 měsíců bylo v rameni s romosozumabem v porovnání s placebem zjištěno významné snížení incidence nevertebrálních zlomenin (1,4 vs. 3,0 %; p = 0,004), klinických zlomenin (1,4 vs. 3,6 %; p <0,001), nových zlomenin obratlů (0,4 vs. 2,1 %; p < 0,001) a velkých osteoporotických fraktur (0,9 vs. 2,8 %; p < 0,001). Riziko zlomeniny krčku femuru bylo v rameni s romosozumabem numericky nižší (0,2 vs. 0,6 %; p = 0,092).
Romosozumab zvýšil BMD po 12 měsících léčby v porovnání s placebem v oblasti bederní páteře (o 12,3 procentních bodů; p < 0,001), celé kyčle (o 5,2 procentních bodů; p < 0,001) a krčku stehenní kosti (o 5,0 procentních bodů; p < 0,001).
Incidence fraktur a BMD během následného podávání denosumabu
Nižší incidence uvedených kategorií zlomenin přetrvávala u pacientek randomizovaných k romosozumabu i ve 24. a 36. měsíci po převedení všech účastnic na denosumab. Ve 24. měsíci bylo již během léčby denosumabem v rameni iniciálně léčeném romosozumabem v porovnání s ramenem s iniciálním podáváním placeba zjištěno nižší riziko nevertebrálních fraktur (2,7 vs. 4,7 %; p = 0,004), klinických fraktur (2,7 vs. 5,3 %; p < 0,001), nových vertebrálních fraktur (0,5 vs. 2,8 %; p < 0,001), zlomenin kyčle (0,3 vs. 1,0 %; p = 0,033) a velkých osteoporotických zlomenin (1,8 vs. 4,3 %; p < 0,001). I ve 36. měsíci ukázaly výsledky významně nižší incidenci zlomenin v rameni s iniciální léčbou romosozumabem, a to nevertebrálních fraktur (4,2 vs. 6,4 %; p = 0,011), klinických fraktur (4,3 vs. 7,0 %; p = 0,001), nových vertebrálních fraktur (1,0 vs. 3,2 %; p < 0,001), zlomenin kyčle (0,5 vs. 1,2 %; p = 0,065) a velkých osteoporotických fraktur (3,1 vs. 5,6 %; p < 0,001).
Ve 24. i 36. měsíci došlo u všech pacientek z obou ramen k významnému nárůstu BMD. Nicméně průměrná procentuální změna BMD bederní páteře, celé kyčle a krčku femuru oproti vstupu do studie byla stále významně větší u žen randomizovaných k romosozumabu (všechna p < 0,001).
Bezpečnost
Celková incidence nežádoucích příhod byla v obou ramenech během dvojitě zaslepeného období a celého období studie vyrovnaná, s nízkým výskytem závažných nežádoucích příhod vedoucích k přerušení léčby.
Závěr
U evropských žen zařazených do placebem kontrolované studie FRAME vedl romosozumab k časnému a trvalému snížení rizika všech hlavních kategorií fraktur a k významnému nárůstu BMD. Tento přínos oproti iniciálnímu 12měsíčnímu podávání placeba přetrvával i po převedení všech pacientek na denosumab.
(lexi)
Zdroje:
1. Langdahl B., Hofbauer L., Ferrari S. et al. Romosozumab efficacy and safety in European patients enrolled in the FRAME trial. Osteoporos Int 2022; 33 (12): 2527−2536, doi: 10.1007/s00198-022-06544-2.
2. SPC Evenity. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/evenity-epar-product-information_cs.pdf
3. SPC Xgeva. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/xgeva-epar-product-information_cs.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.