Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic?
Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?
Jak pilotní program funguje v praxi?
Pilotní projekt byl spuštěn v lednu letošního roku a je určen pro bývalé i současné kuřáky ve věku 55−74 let, kteří mají ve své anamnéze 20 a více tzv. balíčkoroků (roky strávené kouřením, kdy daný jedinec vykouřil minimálně 1 krabičku cigaret denně).
Algoritmus programu je stanoven tak, že vybrané osoby osloví praktičtí lékaři a odešlou je k ambulantnímu plicnímu lékaři, který provede základní vyšetření plic. Pneumolog je poté zpravidla odesílá k radiologovi, ideálně do pneumoonkochirurgických center, kde jsou vyšetřeni nízkodávkovým CT. V případě pozitivního výsledku jsou provedena další vyšetření a pacient je indikovaný k chirurgické léčbě. Cílem programu je odhalit nádor v časném, tedy operabilním stadiu.
Jaké jsou dosavadní výsledky a kdo a proč „propadne sítem“?
Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) z října letošního roku praktičtí lékaři během prvních dvou čtvrtletí roku 2022 oslovili 4183 kuřáků. Z toho 2039 osob (necelých 49 %) odeslali dále k pneumologovi, zatímco zbylých 2144 účast v projektu odmítlo. Další krok, vyšetření nízkodávkovým CT na radiologických pracovištích, se týkal 900 osob, z nichž mělo validní výsledek 891: z toho 606 (68 %) osob bylo negativních, 244 (27 %) mělo neurčitý záznam, zde tedy bude nutné CT zopakovat, a 41 pacientů (tj. necelých 5 %) bylo pozitivních. Ti jsou přeposíláni do pneumoonkochirurgického centra, kde probíhá další diagnostika včetně bronchoskopického vyšetření, v případě potvrzení pozitivity nálezu jsou následně indikovaní k operaci.
A proč se screeningu nakonec nepodrobí více vytipovaných rizikových osob? „Někteří pacienti odmítnou jít na další vyšetření, jiní tam třeba ještě nedošli. Další osoby jsou pneumologové nuceni vyřadit z preventivního programu s ohledem na jejich stávající zdravotní stav limitující délku života nebo možnost provedení chirurgického odstranění nádoru. K nízkodávkovému CT proto nejsou doporučeni například jedinci s pokročilým stadiem chronické obstrukční plicní nemoci nebo generalizovaným nádorem velkého rozsahu. Jde také o pacienty s jinou vážnou nemocí, například srdečním selháním, těžkou demencí a podobně,“ přibližuje možné důvody předsedkyně sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Hra o čas jak u diagnostiky…
Cílem preventivního programu je v první řadě odhalit případný karcinom plic v časném stadiu, které je léčitelné chirurgicky. Tato modalita je levnější a také umožňuje vyléčit pacienta zcela. Proto je důležité, aby jak diagnostika, tak i následná terapie proběhla rychle.
Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., by prostup systémem od prvního kontaktu s praktickým lékařem do sdělení diagnózy neměl být delší než 2 měsíce, respektive ideálně ještě kratší. „Naším cílem v rámci společnosti je snažit se nepřesáhnout 1 měsíc. Což je ale velmi ambiciózní, protože například získat výsledky histologického vyšetření nějaký čas trvá,“ podotýká docent Sova s tím, že pro pneumoonkochirurgická centra jde o přeci jen snadněji realizovatelný cíl. Rychlost procesu podle něj dále závisí na regionálních kapacitách, ale také na přístupu samotných lékařů. „Je důležité, aby všichni pneumologové věděli o konceptu pneumoonkochirurgických center, kde by procesy měly být standardizované, automatizované a zrychlené, aby se nám pacienti neztráceli v systému. Zároveň by měli systém znát i samotní pacienti,“ dodává.
… tak u léčby
Dalším krokem je včasná indikace a zahájení léčby. S tím by měl pomoci například nedávno vytvořený pneumoonkochirurgický multidisciplinární MDT board, který sdružuje specialisty napříč obory ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenské nemocnice. Cílem této expertní skupiny je poskytnout nejlepší dostupnou léčbu pacientům s nádory plic i dalšími plicními onemocněními, respektive patologiemi v hrudní oblasti, a zároveň výrazně zkrátit interval od stanovení diagnózy k zahájení léčby. Prostřednictvím pravidelných indikačních seminářů, jež probíhají on-line, poskytují členové boardu konzultace pneumologům, hrudním chirurgům nebo onkologům k postupu terapie u konkrétních pacientů.
(lek)
Zdroje:
1. Tisková konference České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS), České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) a Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN), Praha, 15. 11. 2022.
2. Program screeningu karcinomu plic. Česká onkologická společnost ČLS JEP, 2022. Dostupné na: www.linkos.cz/onkologicka-prevence/screening/program-screeningu-karcinomu-plic
3. Kooperativní hrudní skupina. MDT Board. Dostupné na: https://mdtboard.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.