Nová metoda odlišení nádorové tkáně může zpřesnit resekci glioblastomů

Agresivní recidivující nádor

Glioblastom (Glioblastoma multiforme) je nejčastějším a zároveň také nejagresivnějším primárním nádorem mozku. Vyrůstá z gliálních buněk – astrocytů a představuje přibližně 12–15 % všech intrakraniálních nádorů. Jeho incidence je 2 až 3 nové případy na 100 000 obyvatel za rok. V Česku je takto diagnostikováno přibližně 350 nových případů ročně. Bez správně cílené léčby nepřesahuje doba přežití pacientů ani tři měsíce.

V současné době lze glioblastom léčit pouze paliativně radikální chirurgickou resekcí, jejímž cílem je snížení tlaku nádoru na okolní mozkové struktury. Po chirurgickém zákroku se obvykle přistupuje k adjuvantní radio- a chemoterapii. I přesto se pacienti dožijí průměrně jen jednoho roku od zákroku. Medián doby do vzniku recidivy glioblastomu po standardní terapii je totiž zhruba 7 měsíců. Více než dva roky tak přežívá méně než 25 % pacientů.

Protože se glioblastom vyznačuje vysokou mírou recidivy a jeho resekce probíhá v bezprostředním okolí elokventních struktur mozku, je pro úspěšnost zákroku kritická maximální přesnost. Pro určení hranice mezi glioblastomem a zdravou tkání se v současné době běžně používá kyselina 5-aminolevulinová (5-ALA). Fluorescentní signál vyvolaný štěpením 5-ALA se ale vlivem difúze často rozšiřuje i mimo samotný nádor a navíc poměrně rychle slábne. Dochází tak k nepřesným resekcím.

Přesnější odlišení nádorové tkáně pomocí molekulárních sond

Výzkumný tým se proto zaměřil na způsob, jak nádorovou a zdravou mozkovou tkáň odlišit lépe. Výsledkem jsou molekulární sondy s označením 6QC-ICQ obsahující NIR (near infrared) fluorofor, konkrétně ICG (indocyaninovou zeleň), která je aktivována cysteinovými katepsiny v nádorových buňkách glioblastomu a makrofázích osidlujících tento nádor. Vzniklý fluorofor se ukládá intracelulárně a umožňuje fluorescenčně vizualizovat nádorovou tkáň, zatímco ve zdravé mozkové tkáni je fluorescence minimální.

Sondy 6QC-ICQ a další molekulární sondy vědci testovali u myší s ortotopickými nádory mozku, in vitro v buněčných kulturách a ex vivo v bioptickém materiálu od pacientů s glioblastomem.

Následně se pomocí několika vizualizačních platforem potvrdilo, že sonda 6QC-ICG dokáže nádorovou tkáň zobrazit výrazně lépe, než dosud používaná 5-ALA i jiné zkoumané molekulární sondy. Závěry studie byly v březnu publikovány v Journal of Neurosurgery.

Výsledky výzkumu by jeho autoři rádi převedli co nejdříve do klinické praxe. K tomu je ale zapotřebí optimalizovat současná zobrazovací zařízení, která jsou obvykle nastavena na detekci nádorů pomocí 5-ALA. Aktuálně je proto na řadě diskuse s výrobci vizualizačních technologií a platforem, na jejímž konci by měl být efektivní nástroj fungující právě na principu nových molekulárních sond 6QC-ICQ.

(jko)

Zdroje: 
1. Konečná D., Výmola P., Ternerová N. et al. Molecularly targeted protease-activated probes for visualization of glioblastoma: a comparison with 5-ALA. J Neurosurg 2024 Mar 29; 141 (3): 602–613, doi: 10.3171/2024.1.JNS231137.
2. Objev českých vědců chirurgům rozsvítí mozkové nádory. Národní ústav pro výzkum rakoviny, 2024. Dostupné na: www.nuvr.cz/2024/05/24/objev-ceskych-vedcu-chirurgum-rozsviti-mozkove-nadory