(Ne)čekaný vzestup telemonitoringu během pandemie COVID-19

Sledování pacientů v podmínkách pandemie

V průběhu pandemie došlo k prudkému rozvoji telemonitoringu, tedy monitorování „na dálku“, ať už se jednalo o sledování nemocných v izolaci ve zdravotnickém zařízení, telemonitoring pacientů v domácím léčení či zprostředkování dat samotnými pacienty v rámci selfmonitoringu. Kromě samotného telemonitoringu došlo i k rozvoji dalších souvisejících odvětví telemedicíny a výsledky studií naznačují, že se jedná o správnou cestu vedoucí k snížení morbidity a mortality pacientů a zvýšení kvality jejich života.

Nečekaný rozvoj telemonitoringu

Podle odhadů recentní analýzy vyplynulo, že pravidelné monitorování saturace pomocí pulzního oxymetru v průběhu hospitalizace a v období 3 týdnů po dimisi ze zdravotnického zařízení byla u pacientů s COVID-19 potenciálně asociována s mírou mortality 6/1000 pacientů v porovnání s mírou mortality 26/1000 u pacientů bez monitorování. Na základě hypotetické kohorty 3100 pacientů byla v analýze předpokládána redukce hospitalizace o 87 % a úmrtí o 77 % (1).

Podle předběžné analýzy další studie, které se zúčastnilo 83 pacientů, byla u pacientů s lehčím průběhem onemocnění COVID-19 pulzní oxymetrie efektivní metodou identifikace pacientů vyžadujících vyšetření na urgentním příjmu a těch, jejichž stav bylo možné řešit telekonzultací (2).

Zdá se, že rozvoj v tomto směru může přispět také ke zkrácení délky hospitalizace. Ve studii, které se zúčastnilo 33 nemocných s těžkým průběhem COVID-19, kteří byli propuštěni do domácího léčení s oxygenoterapií (< 3 l/min), byl telemonitoring hodnocen jako bezpečný, uživatelsky přívětivý a nákladově efektivní se snížením průměrné doby hospitalizace o 6,5 dne (směrodatná odchylka [SD] 3,4; n = 20) u osob vyžadujících oxygenoterapii a o 1,3 dne (SD 0,4; n = 13) u osob bez nutnosti oxygenoterapie (3).

Výhled do budoucna

V domácím prostředí je kromě pulzní oxymetrie možné sledovat i další parametry, jako je tlak krve, srdeční pulz, křivka EKG nebo tělesná teplota. Přenášená data mohou sledovat ošetřující lékaři v téměř reálném čase, a to pomocí chytrých telefonů, zabezpečených cloudových serverů nebo webových dashboardů.

Navzdory těmto pokrokům však telemonitoring stále není běžnou součástí rutinní klinické praxe. Kromě problému s vykazováním této péče zdravotním pojišťovnám je potřeba vyřešit i řadu dalších překážek, mezi které patří například vytvoření dostatečného technologického zázemí a expertních týmů zabývajících se telemedicínou nebo protokolů, jež budou stratifikovat rizika pacientů a určovat, u koho je monitorování v domácím prostředí vhodné.

Nespornou výhodou však bude skutečnost, že indikaci telemonitoringu nebude ovlivňovat místo pobytu pacienta, ale jeho rizikový profil, což může přispět k zvýšení kvality péče o pacienty s horší dostupností zdravotnického zařízení.

Závěr

Pandemie onemocnění COVID-19 přispěla k poměrně prudkému rozvoji v oblasti telemedicíny. Jednu z domén představuje takzvaný telemonitoring spočívající v kontinuálním nebo různě pravidelném zaznamenávání a hodnocení různých biologických parametrů pacientů mimo zdravotnické zařízení. Během pandemie telemonitoring prokázal benefit v mnoha ohledech, včetně snížení mortality pacientů, a současně snadnou proveditelnost díky technologickému pokroku. K aplikaci telemonitoringu do rutinní klinické praxe však bude zapotřebí ještě nějaký čas.

(holi)

Zdroje:
1. Padula W. V., Miano M. A., Kelley M. A. et al. A cost-utility analysis of remote pulse-oximetry monitoring of patients with COVID-19. Value Health 2022; 25 (6): 890–896, doi: 10.1016/j.jval.2021.09.008.
2. Aalam A. A., Hood C., Donelan C. et al. Remote patient monitoring for ED discharges in the COVID-19 pandemic. Emerg Med J 2021; 38 (3): 229–231, doi: 10.1136/emermed-2020-210022.
3. Grutters L. A., Majoor K. I., Mattern E. S. K. et al. Home telemonitoring makes early hospital discharge of COVID-19 patients possible. J Am Med Inform Assoc 2020; 27 (11): 1825–1827, doi: 10.1093/jamia/ocaa168. 
4. Pronovost P. J., Cole M. D., Hughes R. M. Remote patient monitoring during COVID-19: an unexpected patient safety benefit. JAMA 2022; 327 (12): 1125–1126, doi: 10.1001/jama.2022.2040.