Ženy v medicíně, medicína pro ženy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/9

Ženy přehánějí a muži dělají hrdiny? Přístup k tišení bolesti závisí na pohlaví pacienta

V létě 2024 byla publikována rozsáhla analýza dat téměř 22 tisíc pacientů, kteří navštívili pohotovost v USA nebo Izraeli s nespecifickou bolestí. Ukázalo se, že ženy čekaly na vyšetření lékařem v průměru o 30 minut déle než muži. Také u nich byla nižší pravděpodobnost, že jim bude předepsána analgezie v případě mírné (analgetika dostalo 20 % žen vs. 27 % mužů), střední (33 vs. 41 %) i intenzivní bolesti (50 vs. 59 %). Izraelští vědci dále požádali 109 zdravotníků o zhodnocení klinického případu osoby s těžkou bolestí zad. Anamnéza a popis případu byly identické, lišilo se pouze pohlaví fiktivního pacienta. Zdravotníci konzistentně připisovali vyšší skóre intenzity bolesti pacientovi mužského pohlaví.¹

Genderové rozdíly v předepisování analgezie potvrdila také analýza dat téměř 28 tisíc pacientů hospitalizovaných v letech 2013–2021 na interním oddělení univerzitní nemocnice v San Francisku. Pacientky měly oproti nemocným mužům signifikantně nižší pravděpodobnost, že jim bude za hospitalizace předepsána opioidní analgezie (adjustovaný poměr šancí [OR] 0,87; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,82–0,92). Pokud jim analgetika byla předepsána, dostávaly nižší dávky (v průměru o 27,5 mg morfinového ekvivalentu denně). U analgezie předepsané při propuštění z nemocnice nebyly mezi pohlavími pozorovány signifikantní rozdíly.²

Zeptejte se ženy

Observační studie ukazují, že pacienti mají vůči lékařkám a lékařům různá očekávání. Od žen ve větší míře očekávají komunikaci zaměřenou na pacienta a naplnění svých socioekonomických a citových potřeb.

Lékaři z americké Mayo Clinic se rozhodli ověřit, zda je tento trend patrný i v administrativní práci spojené s vyplňováním elektronických záznamů o pacientech. Zhodnotili proto všechny příchozí zprávy v průběhu 12 měsíců ve schránkách 156 rezidentů na interním oddělení. Zjistili, že lékařky dostaly od svých pacientů signifikantně více žádostí o radu (v průměru 87 za rok) oproti svým mužským protějškům (68 žádostí za rok, p = 0,004). Zpracovávaly tak o třetinu více žádostí denně (p < 0,001) a trávily více času prací ve své elektronické schránce (p = 0,002) a psaním poznámek do dokumentace (p < 0,001). Celkový počet zpráv, rychlost odpovědi na zprávu ani počet obdržených výsledků vyšetření se mezi pohlavími nelišil. Ženy-rezidentky vyřizují signifikantně více žádostí pacientů a jsou více zatíženy administrativní prací s elektronickým zdravotnickým systémem, a to bez ohledu na srovnatelný počet přidělených pacientů.³

Kluci s klukama a holky s holkama?

Pacienti často preferují praktického lékaře stejného pohlaví. Tato genderová konkordance však může u lékařů v odborné přípravě vést k nerovným příležitostem. Vedení americké Mayo Clinic se rozhodlo tento problém vyřešit a pro 48 svých rezidentů, kteří začali odbornou přípravu na oddělení všeobecného lékařství v roce 2020, manuálně upravilo soubory přidělených pacientů tak, aby v každém panelu byl vyrovnaný počet osob mužského a ženského pohlaví.

Do výsledné analýzy bylo zahrnuto 28 rezidentek a 20 rezidentů, kteří se starali o stejně velké soubory pacientů (zpočátku průměrně 54,7 % mužů a 45,3 % žen). Na konci dvouletého sledování byly v jednotlivých souborech pacientů pozorovány signifikantní rozdíly. Medián počtu mužů v souborech léčených muži dosáhl 59,5 %, zatímco mezi pacienty lékařek bylo mužů asi 43,5 %. Naopak ženy tvořily 33,5 % v praxích lékařů-mužů a 48,5 % v praxích lékařek. Celková velikost jednotlivých souborů pacientů se však nelišila. V průběhu 2 let sledování po vyrovnávací intervenci byl pozorován stálý posun směrem k genderové konkordanci mezi lékařem a pacientem.⁴

Sebedůvěra závisí na pohlaví i u lékařů. Nebo ne?

Dostupná data konzistentně poukazují na genderové rozdíly v sebehodnocení. Ženy mají sklon své schopnosti spíše podceňovat, zatímco muži se obecně hodnotí objektivněji nebo své schopnosti spíše nadhodnocují.

Dvě nedávno publikované studie z chirurgických oddělení významných amerických univerzitních nemocnic ukázaly, že při tréninku zavádění centrálního žilního katétru si mladé lékařky-rezidentky věří méně než jejich mužští kolegové, a to bez ohledu na objektivní hodnocení úspěšnosti zavedení katétru, které žádné rozdíly mezi pohlavími neodhalilo. Zdá se tedy, že bez ohledu na stejný školicí proces a stejnou úroveň výkonů po něm si ženy méně věří.^{5, 6}

Prospektivní studie provedená s 259 studenty 4. ročníku medicíny na Pařížské univerzitě však tato zjištění nepotvrdila. Studenti měli zhodnotit své výkony při objektivních strukturovaných klinických zkouškách (OSCE), během kterých procházejí simulovanou klinickou situací v různých prostředích. Měli také odhadnout svou celkovou známku. Ukázalo se, že známky udělované objektivními hodnotiteli byly u obou pohlaví srovnatelné a sebehodnocení studentů celkem dobře odpovídalo hodnocení examinátorů, a to bez ohledu na pohlaví. Přeceňování i podceňování bylo poměrně vzácné a nekonzistentní v rámci daných klinických situací, což naznačuje, že tyto chyby v úsudku jsou pravděpodobně dány konkrétní situací a nejedná se o vlastnost závislou na pohlaví. Studie přináší naději, že u studentů medicíny dochází k posunu a rozdíly v sebehodnocení mužů a žen se pomalu stírají.⁷

(este)

Zdroje:
1. Guzikevits M., Gordon-Hecker T., Rekhtman D. et al. Sex bias in pain management decisions. Proc Natl Acad Sci U S A 2024; 121 (33): e2401331121, doi: 10.1073/pnas.2401331121.
2. Yang N., Fang M. C., Rambachan A. Sex disparities in opioid prescription and administration on a hospital medicine service. J Gen Intern Med 2024 Nov; 39 (14): 2679–2688, doi: 10.1007/s11606-024-08814-7.
3. Liddell S. S., Tomasi A. G., Halvorsen A. J. et al. Gender disparities in electronic health record usage and inbasket burden for internal medicine residents. J Gen Intern Med 2024 Nov; 39 (15): 2904–2909, doi: 10.1007/s11606-024-08861-0.
4. Mannion S., Halvorsen A. J., Andersen C. et al. Effects of a gender-balancing strategy on resident panels in a primary care setting. J Gen Intern Med 2025 Feb; 40 (2): 318–324, doi: 10.1007/s11606-024-09075-0.
5. Tzamaras H., Sinz E., Yang M. et al. Competence over confidence: uncovering lower self-efficacy for women residents during central venous catheterization training. BMC Med Educ 2024 Aug 26; 24 (1): 923, doi: 10.1186/s12909-024-05747-x.
6. Solberg M. J., Wong A. H., Ikejiani S. et al. Comparing male and female resident physicians in central venous catheter insertion self-confidence and competency: A retrospective cohort study. J Gen Intern Med 2025 Jan; 40 (1): 63–69, doi: 10.1007/s11606-024-08982-6.
7. Bodard S., Bouzid D., Ferré V. M. et al. Impact of gender on self-assessment accuracy among fourth-year French medical students on faculty's online objective structured clinical examinations. BMC Med Educ 2024 Dec 30; 24 (1): 1553, doi: 10.1186/s12909-024-06573-x.