Využití imunohistochemických metod u těžko diagnostikovatelných lézí prsu
Přesná histologická diagnóza léze v prsní tkáni je ve většině případů stanovena pomocí barvení hematoxylinem a eosinem. Nicméně i imunohistochemické metody mají důležitou doplňkovou roli.
Přesná histologická diagnóza léze v prsní tkáni je ve většině případů stanovena pomocí barvení hematoxylinem a eosinem. Nicméně i imunohistochemické metody mají důležitou doplňkovou roli.
Pro přesné určení patologického procesu v prsu se využívá několik typů markerů. Prvním z nich je myoepiteliální marker. Myoepiteliální vrstva je běžně přítomná u zdravých lalůčků a vývodů prsní žlázy, ale nevyskytuje se kolem invazivního karcinomu. Na hematoxylin-eosinovém preparátu nemusí být tato vrstva dobře rozpoznatelná. Proto je využíván myoepiteliální marker, který navíc dokáže rozlišit invazivní karcinom od karcinomu in situ či sklerotizačních pochodů v prsu. Svou roli má i u papilokarcinomů, kde pomáhá rozhodnout, zda se jedná o benigní, či maligní proces.
Mezi další využívané markery patří aktin hladkého svalu, těžký řetězec myozinu hladkého svalu, p63 (jaderný marker) či kalponin. Podle autorů článku v časopise Journal of Clinical Pathology je pro diagnózu nevhodnější používat panel protilátek, který obsahuje kombinaci senzitivního hladkosvalového aktinu a dva další více specifické markery. Například těžký řetězec hladkosvalového myozinu a p63.
Jako u každé jiné imunohistochemické metody i zde jsou na místě jak externí, tak interní kontroly diagnostiky. Mezi nejčastější nástrahy imunohistochemického vyšetření patří schopnost samotných karcinomů produkovat myoepiteliální marker. Do skupiny takových nádorů patří metaplastické karcinomy a karcinomy podobné nádorům slinných žláz. Komplikace může způsobit také mikroglandulární adenóza, na kterou bylo tradičně pohlíženo jako na benigní, i když se v posledních výzkumech ukázalo, že může být potenciálním prekurzorem karcinomu. U takové léze není přítomna myoepiteliální vrstva, i když bazální membrána přítomna je.
Imunohistochemické metody mají v diagnostice prsních lézí mnoho využití. Jsou významné při rozlišování DCIS, LCIS, invazivního karcinomu nespecifického typu, invazivního lobulárního karcinomu či metastáz do prsní tkáně. Jejich výsledky ale musí být vždy porovnány s hematoxylin-eosinovým preparátem.
(jez)
Zdroj: Andrew H. S. Lee. Use of Immunohistochemistry in the Diagnosis of Problematic Breast Lesions. J Clin Pathol. 2013; 66 (6): 471–477.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Proč je karcinom ledviny v některých zemích častý a jinde ne? A jak je na tom Česko?
- Kterak AI a člověk vařili polévku aneb jak AI ovlivní chování člověka
- Nemoci přenášené komáry – nová rizika v Evropě
- Vlny veder škodí nejen přes den. Horké noci mohou přispět i k rozvoji CMP
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
Mohlo by vás zajímat
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu