Vedolizumab v léčbě ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci
Ulcerózní kolitida (UC) a Crohnova nemoc (CD) jsou chronická zánětlivá onemocnění střeva. Konvenční terapie těchto onemocnění zahrnuje kortikoidy, aminosalicyláty a imunosupresiva. Základ terapie středně závažné až závažné UC i CD tvořila v posledních letech biologická anti-TNF léčba. Někteří pacienti se středně těžkým až těžkým onemocněním však ani při léčbě antagonisty TNF-α nedosáhli remise nebo jejího udržení. Pro tyto pacienty přináší naději vedolizumab, první monoklonální protilátka proti integrinovému receptoru α4β7 specifickému pro střevo.
Mechanismus účinku
Integriny jsou membránové receptory lymfocytů, které se skládají ze dvou podjednotek – α a β. Prvním léčivem, které cílilo na integriny u nespecifických střevních zánětů, byl natalizumab s afinitou k integrinům α4β1 a α4β7. Jeho širší použití však významně limitovalo riziko reaktivace JCV (viru Johna Cunninghama) a rozvoje progresivní multifokální leukoencefalopatie, závažné a často smrtelné infekce centrálního nervového systému.
Vedolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka, která působí specificky na α4β7 integrin exprimovaný na povrchu aktivovaných T lymfocytů. Jelikož je selektivní a má lepší bezpečnostní profil než natalizumab, může představovat novou léčebnou možnost pro pacienty s UC a CD.
Klinická účinnost
Vedolizumab je indikovaný pro léčbu pacientů se středně těžkou až těžkou UC a CD s neadekvátní odpovědí nebo se ztrátou odpovědi na antagonisty tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) či konvenční léčbu, eventuálně pro ty, kteří tuto léčbu netolerují. Vhodný je rovněž pro nemocné s neadekvátní odpovědí na kortikoidy či jejich intolerancí, nebo naopak pro pacienty kortikodependentní.
Při podávání podle schváleného dávkování vede vedolizumab u pacientů se středně těžkým až těžkým onemocněním ke klinické odpovědi po 6 týdnech až v 31,4 % v případě CD a 47,1 % v případě UC a k dosažení klinické remise po dobu 52 týdnů až ve 39 % případů CD a 41,8 % případů UC.
Dávkování a způsob podávání
Před zahájením léčby musí být proveden screening TBC, vhodné je zvážit kontrolu jaterních enzymů a doplnění chybějících vhodných očkování. Vedolizumab se podává během indukce v intravenózní infuzi v dávce 300 mg po dobu 30 minut v týdnech 0, 2 a 6 a poté každých 8 týdnů v rámci udržovací terapie. Pokud není odpověď na léčbu zaznamenána do 14. týdne u CD a do 10. týdne u UC, je vhodné ji ukončit. Pacienti s Crohnovou chorobou, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky vedolizumabu v týdnu 10.
Imunogenita
Původní molekula vedolizumabu byla produkována pomocí buněčné linie myšího myelomu a způsobovala vznik protilátek až u 44 % pacientů. Ve snaze minimalizovat imunogenitu je stávající molekula vedolizumabu produkována pomocí ovariálních buněk čínského křečka. To snížilo výskyt protilátek na 4 % pacientů v průběhu léčby, dlouhodobě se pak dle SPC protilátky vyskytují pouze u 1,6 % pacientů.
Lékové interakce
Současné podávání vedolizumabu s antagonisty TNF-α a natalizumabem se nedoporučuje pro vyšší riziko infekčních komplikací a rozvoje progresivní multifokální leukoencefalopatie. Obezřetnost je u pacientů léčených vedolizumabem nutná při podávání živých vakcín. Inaktivované vakcíny je možné podat, hrozí však riziko nižší sérokonverze.
Nežádoucí účinky
Vedolizumab je velmi dobře tolerován. Závažné nežádoucí účinky zahrnují těžší infekce, malignity a anafylaktické reakce. Jelikož je selektivní k receptorům v gastrointestinálním traktu, nebylo dosud zjištěno, že by způsoboval progresivní multifokální leukoencefalopatii, nicméně v tomto ohledu stále probíhají postmarketingové studie.
Shrnutí a závěr
Vedolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti integrinu α4β7, která je schválena k léčbě pacientů se středně těžkou až těžkou UC či CD, u nichž nebyla dostatečná odpověď na anti-TNF léčbu, došlo u nich k relapsům nebo anti-TNF léčbu netolerovali, případně vykazovali neadekvátní odpověď či intoleranci na konvenční léčbu, nebo jsou naopak kortikodependentní. Vedolizumab je selektivní ke gastrointestinálnímu traktu a zdá se, že nezpůsobuje progresivní multifokální leukoencefalopatii.
(epa)
Zdroj: Cherry L. N., Yunker N. S., Lambert E. R. et al. Vedolizumab: an α4β7 integrin antagonist for ulcerative colitis and Crohn’s disease. Ther Adv Chronic Dis 2015; 6 (5): 224–233, doi: 10.1177/2040622315586970.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Posudkové lékařství Revizní lékařstvíOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Ženy v medicíně, medicína pro ženy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/9
- Jak mluvit s dítětem o lékařské profesi a její náplni?
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Genderová nerovnováha v českém zdravotnictví přetrvává. Co s tím?
Mohlo by vás zajímat
- Medikace u IBD v těhotenství
- Adherence a kvalita života adolescentních pacientů s IBD
- Kazuistika: Divertikulitida vs. Crohnova nemoc
- Těhotenství a idiopatické střevní záněty – terapie zlepšuje stav a je bezpečná
- Vliv těhotenství na klinickou aktivitu Crohnovy nemoci
- Idiopatické střevní záněty jsou spojeny se zvýšenou standardizovanou mortalitou