Původní český test ALBA pro odhalení mírných kognitivních deficitů získal certifikaci MZ ČR
Zkratkou ALBA je označena původní česká zkouška pro detekci časných a mírných kognitivní deficitů Amnesia Light and Brief Assessment, jež byla vyvinuta na Neurologické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze. Její hlavní autor prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., pro nás shrnul její hlavní charakteristiky, benefity a možnosti využití.
K velmi krátkému vyšetření českých pacientů na přítomnost mírných kognitivních deficitů je možné sáhnout po některém ze zahraničních testů přeložených do češtiny. Často se tak využívá například Test kreslení hodin nebo Mini-Cog. Vyvíjet původní české testy má ale přesto smysl.
„Mají výhodu, že vznikají v jazyce, populaci a podmínkách, pro které jsou určeny, tedy pro použití u českých občanů. Zahraniční testy vznikly v jiném prostředí, a tak mohou u české populace měřit odlišně,“ vysvětluje profesor Bartoš. „Současně do světa vysíláme signál, že nemusíme jen předvádět cizí testy, ale že jsme schopni vytvořit a prezentovat vlastní nápady, jak paměť změřit snadno a rychle. Dalším důvodem je překonat některé nevýhody zahraničních testů,“ dodává.
Jedním z původních českých testů využitelných pro výše popsané účely je Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA), který nedávno získal certifikaci MZ ČR. Trvala přes rok a předcházela ji povinnost doložit novost použitých postupů posuzovanou dvěma nezávislými odborníky.
Simulace epizodické paměti
Test ALBA vznikl jako odpověď na potřebu vyšetřit hlavní příznak u pacientů s Alzheimerovou nemocí a jinými demencemi, kteří mají problémy hlavně s epizodickou pamětí, zapomínají epizody ze svého právě prožitého života.
„Prakticky všechny zahraniční testy paměti jsou založeny na tom, naučit se a vzpomenout si na několik slov, většinou nesouvisejících. Ale to není nic, co bychom prožili,“ namítá Aleš Bartoš. Hlavním obsahem testu se tedy stalo předvádění a následné vybavování gest bez předchozího upozornění, že si je má dotyčný zapamatovat.
Lidé tak prožijí gesta podle pokynů administrátora testu, a tím dochází k simulaci epizodické paměti, například zda už užil lék. Gesta byla pro lepší zapamatování zpaměti administrátorem testu spojena s lidskými smysly. V rámci testu jsou v optimálním počtu šesti gest předváděna v pořadí, které napodobuje kruh po obličeji ve směru hodinových ručiček. To zajišťuje stále stejné pořadí uvedení gest mezi různými administrátory.
Předvedení gest zároveň slouží jako distrakce mezi zapamatováním a následným vybavením složitější české věty. Výsledkem je test trvající pouhé tři minuty s maximálním počtem 12 bodů. Bod se přiděluje za každé správně vybavené slovo ve správném tvaru a za každé správně vybavené gesto.
Kratší už být nemůže
Hlavní předností testu ALBA je jeho velmi krátké provedení, vyhodnocení a interpretace. Jak poznamenává profesor Bartoš, „kratší už být nemůže“. Přitom pro testování nejsou potřeba žádné pomůcky – ani tužka či papír – a je s ním možné vyšetřovat slabozraké či slepé pacienty, případně ty upoutané na lůžko.
„Kromě časné detekce poruchy slouží i ke sledování dynamiky kognitivní změny v čase,“ upřesňuje autor testu. Ke kvalitnějšímu odhalování prvotních potíží v kognitivní oblasti doporučuje předchůdce testu ALBA, jímž byl test POBAV (Pojmenování obrázků a jejich vybavení).
„Ověřili jsme, že test ALBA lze bez jakékoliv modifikace testování provést i na dálku prostřednictvím videohovoru za použití dvou monitorů. To může být vhodné například při pandemii nebo v rámci kontrolních vyšetření pacientů po iktu,“ říká profesor Bartoš. Principy testování byly také použity ve validizované elektronické verzi testu ALBAV, pomocí níž si zájemce může vyšetřit paměť sám z pohodlí domova v kteroukoliv denní dobu.
ALBA si najde místo v ordinacích různých medicínských specialistů i v souvisejících oborech
Test ALBA je vhodný pro použití lékaři se specializacemi, které se na časné určení kognitivní poruchy zaměřují (například neurologie, psychiatrie, geriatrie), ale také na pracovištích, jako jsou anesteziologie, interna, chirurgie, oddělení centrálních příjmů nemocnic a další. „Své místo najde i mimo medicínu v souvisejících oborech: psychologii, farmacii, sociálních službách, logopedii,“ doplňuje Aleš Bartoš.
Dosud byl test ALBA použit na tisícovkách lidí. V ambulanci pro poruchy paměti ve FNKV ho podstupují pacienti prakticky při každé návštěvě. Zájemcům z řad veřejnosti ho provádějí také proškolení lékárníci po celém Česku. Nejvíce se poradenství a testování paměti věnují v řetězci lékáren BENU.
Ucelené informace o testu ALBA jsou k dispozici v sekci „Pro odborníky“ na webových stránkách ABADECO Metodického, vzdělávacího a informačního centra pro Alzheimerovu nemoc a další poruchy a demence. Zde je možné test stáhnout, získat jeho české normy a podívat se na instruktážní videa, jak ho správně administrovat. Podrobnosti naleznete rovněž v níže uvedených odborných článcích včetně nejnovějšího (Neurología 2024), který je právě v tisku.
(pok)
Zdroje:
1. Bartoš A, Diodnet S. Sensitive Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) is a valid three-minute test of four tasks indicative of mild cognitive deficits. Neurología 2024, v tisku.
2. Bartoš A. Inovativní a původní české kognitivní testy Amnesia Light and Brief Assessment a Pojmenování obrázků a jejich vybavení a vyšetřovací metody v diagnostice kognitivních poruch a demencí. Medicína pro praxi 2022; 19 (1): 50–57.
3. Bartoš A. Praktický návod k identifikaci zapomnětlivého pacienta podle kognitivních testů Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) k velmi rychlému vyšetření nejen paměti. Geriatrie a gerontologie 2022; 11 (3): 118–128.
4. Bartoš A., Diondet S. Test Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) – druhá verze a opakovaná vyšetření. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2020; 83/116(5): 535–543.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase