Přístroje na principu rozšířené reality pomáhají s vizualizací žilního systému. Najdou si místo v rutinní praxi?

Rozšířená realita v medicíně

Rozšířená neboli augmentovaná realita je označení pro dosazení digitálního objektu do skutečného prostředí. Virtuální objekt zasazený do reálného světa lze poté pozorovat prostřednictvím elektronického zařízení, v praxi nejčastěji pomocí chytrého telefonu či tabletu.

Tato technologická novinka je běžně dostupná již několik let a využívá se v řadě odvětví, příkladem mohou být počítačové hry, vzdělávání nebo cestování. Princip rozšířené reality je však také postupně implementován do zdravotnictví − kromě edukačních projektů (například zobrazení anatomie vnitřních orgánů na povrch těla) jsou vyvíjeny přístroje pro reálnou klinickou praxi, mezi něž se řadí přístroj sloužící k vyhledávání povrchových žil.

Princip přístroje

Přístroje sloužící k vyhledávání povrchových žil fungují na relativně jednoduchém principu. Vysílají světelné záření ve spektru blízkém infračervenému záření, které je absorbováno hemoglobinem a odráženo ostatními tkáněmi. Výsledný obraz je v reálném čase promítán přímo na kůži pacienta. V úseku zobrazeném přístrojem je tak viditelný průběh žil, jejich bifurkace, a dokonce i žilní chlopně, jejichž lokalizaci si lze ověřit jednoduchou expresí krve ze žíly tlakem přes kůži.

Přístroje umožňují zobrazení žilního systému do určité hloubky tkání a velikosti žil. Například přístroj s názvem VeinViewer dokáže zobrazit žíly až do hloubky 15 mm a klinicky relevantní žíly až do velikosti 10 mm. Pro lepší manipulaci jsou některé z přístrojů opatřeny mechanickým ramenem, díky čemuž jsou obě ruce vyšetřujícího zdravotníka volné.

Cena přístrojů se v současné době pohybuje v řádu několika tisíc dolarů, přičemž při dlouhodobém používání se cena jednoho vyšetření pohybuje v rámci 0,5–1 USD. Již v současnosti se tedy jedná o poměrně dostupnou technologickou inovaci, která by mohla být v budoucnu implementována do rutinní praxe.

Možnosti využití v klinické praxi

Přístroje sloužící k vyhledávání žil by mohly být v budoucnosti používány například pro zajištění žilního přístupu u dětských pacientů, pro které obecně bývá tato procedura traumatizující. Podle dostupné studie použití přístroje zvyšuje u kriticky nemocných dětí úspěšnost zajištění žíly na první pokus až o 70 % a zkracuje dobu trvání procedury o více než 5 minut. Kromě dětských pacientů může být přístroj s výhodou využit také pro vizualizaci žilního systému u osob se špatně zajistitelnou periferií nebo v rámci edukace.

A metoda má vedle zajištění žilního přístupu také další potenciál − díky tomu, že přístroj zobrazuje podkožní žíly kdekoliv na těle, může být využit v rámci jiných invazivních procedur, u kterých je naopak případná punkce žíly nežádoucí (například invazivní kosmetické procedury v oblasti obličeje).

(holi)

Zdroje:
1. Augmented reality helping vein scanners –  too distant a dream in healthcare? The Medical Futurist, 2021 Nov 23. Dostupné na: https://medicalfuturist.com/vein-scanner-augmented-reality
2. Vein scanners: examples for disruption. The Medical Futurist, 2016 Sep 6. Dostupné na: https://medicalfuturist.com/vein-scanners-examples-for-disruption