Pití alkoholu – zisky a rizika

Studie provedená u 114 980 osob z 12 zemí 5 kontinentů ukázala, že konzumace alkoholu neznamená celkový zdravotní přínos. V průběhu 4 let sice jakákoliv konzumace alkoholu snížila riziko srdečních příhod o 24 %, ale o 51 % zvýšila riziko karcinomů souvisejících s alkoholem (úst, jícnu, žaludku, kolorekta, jater, prsu, ovarií a hlavy a krku) a o 29 % zvýšila riziko úrazu. Nijak neovlivnila mortalitu ani výskyt cévních mozkových příhod. Vysoká konzumace alkoholu byla provázena zvýšením mortality o 31 % a vysoká nárazová konzumace až o 54 %. Tyto výsledky byly publikovány v časopisu Lancet 17. září 2015.

Jednalo se o prospektivní kohortovou studii zahrnující dospělé osoby bez onemocnění srdce, cévní mozkové příhody a maligního onemocnění v rámci studie PURE (Prospective Urban Rural Epidemiological study). Účastníci pocházeli z Kanady a Švédska (kategorizováni jako osoby s vysokým ekonomickým příjmem), z Argentiny, Brazílie, Chile, Polska, Jižní Afriky a Turecka (vyšší střední příjem), z Číny a Kolumbie (nižší střední příjem) a z Indie a Zimbabwe (nízký příjem). Podle uváděné konzumace alkoholu byli účastníci kategorizováni jako abstinenti (nikdy nepili alkohol), dřívější konzumenti (nepijí alkohol nejméně 1 rok) nebo konzumenti (pili alkohol v posledním roce). Míra konzumace byla rozdělena na nízkou (< 7 standardních drinků za týden), střední (7–14 drinků za týden u žen a 7–21 u mužů) a vysokou (> 14 drinků za týden u žen a > 21 u mužů).

Konzumaci alkoholu uvádělo 31 % účastníků a z nich 72 % nízkou konzumaci. U osob, které pijí víno, bylo zjištěno nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění a o 45 % nižší riziko srdečních příhod než u abstinentů. Ovšem riziko onkologického onemocnění bylo v porovnání s abstinenty u konzumentů vína o 38 %, u konzumentů piva o 20 % a u tvrdého alkoholu o 69 % vyšší.

Alkohol pijí podle této studie více než 3/4 lidí v zemích s vysokým ekonomickým příjmem, ale pouze 1/8 osob ze zemí s nízkými příjmy. V zemích s nízkými příjmy je však nejvíc osob s vysokou mírou konzumace alkoholu a s nárazovou vysokou konzumací.

V zemích s vyššími příjmy bylo složené skóre ukazující celkový dopad konzumace alkoholu na zdraví významně horší u konzumentů v porovnání s abstinenty (HR = 0,84; 95% CI 0,77–0,92). V zemích s nižšími příjmy nebyl mezi celkovým skóre u abstinentů a konzumentů významný rozdíl (HR = 1,07; 95% CI 0,95–1,21).

Jak uvádějí autoři článku, výsledky studie PURE budou postupně nabývat na významnosti s prodlužující se délkou sledování.

(zza)

Zdroj: Hackethal V. Alcohol ups mortality and cancer risk; no net benefit. Medscape Medical News, Oncology 2015 September 24. Dostupné na: http://www.medscape.com/viewarticle/851459#vp_1 [navštíveno 30. 9. 2015]