Obezita v adolescenci snižuje riziko karcinomu prsu pro zbytek života
Obezita ve vyšším věku je považována za rizikový faktor zhoubných nádorů prsu. Vědci z týmu Heather Baer z Bostonu však přišli s překvapivým objevem – vyšší tělesná hmotnost v dětství a adolescenci naopak před karcinomy prsu chrání.
V prospektivní studii s bezmála 190 000 subjekty vědci anamnesticky získali údaje o tělesné hmotnosti žen ve věku 5, 10 a 20 let. Množství tuku v těle pak rozdělili do 9 stupňů (1 nejméně, 9 nejvíce tuku).
Vyhodnocení dat přineslo zajímavé výsledky. Obezita v mládí působí jako ochranný faktor před karcinomy prsu jak pre-, tak postmenopauzálně. Při objemu tělesného tuku stupně 6,5 a více dosahovalo relativní riziko rozvoje karcinomu 0,57 oproti ženám hodnoceným stupněm 1 (hodnota P < 0,0001). Tato asociace byla ještě silnější u žen s porodní hmotností pod 3,9 kg a pro nádory bez estrogenových receptorů. Podobné výsledky již přinesly některé předchozí studie.
Obrácená závislost mezi obezitou v adolescenci a nádory prsu je lineární a nemá žádný práh. Podobnou závislost má i posouzení vlivu na vznik nádorů před menopauzou a po ní, je to nezávislý rizikový faktor včetně nezávislosti na současném BMI.
Zatímco u obezity ve vyšším věku se předpokládá vyšší produkce estrogenů tukovou tkání, mechanismus působení obezity v adolescenci na pozdější rizika zůstává zatím nejasný. Možné vysvětlení je, že dívky s nadváhou mají pomalejší pubertální růst a pohlavní maturaci, ačkoliv mají dříve menarché. Právě rychlý pubertální růst je asociován s vyšším rizikem karcinomu prsu. Při obezitě v adolescenci jsou také vyšší hladiny inzulinu, IGF-1 a androgenů.
Další možné vysvětlení vychází z předpokladu, že u obézních dívek tkáň prsní žlázy maturuje dříve díky vyšším hladinám estrogenů. Více vyzrálá tkáň je pak méně náchylná k maligní transformaci, což prokázaly pokusy na krysách. Avšak jiné studie neprokázaly rozdíly v hladinách estrogenů a progesteronu v závislosti na BMI ve věku 8–10 let.
Výsledky tedy naznačují, že obezita v dětství a adolescenci působí komplexně na další onkologický osud, pravděpodobně nezávisle na dospělém BMI nebo produkci estrogenů. Bližší vysvětlení tohoto mechanismu může dát lepší pochopení kancerogeneze u nádorů prsu.
(uli)
Zdroj:
Heather J. Baer, Shelley S. Tworoger, Susan E. Hankinson, Walter C. Willett: Body Fatness at Young Ages and Risk of Breast Cancer Throughout Life. American Journal of Epidemiology, 2010; 171 (11): 1183–1194; doi: 10.1093/aje/kwq045
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Kde se vzal COVID-19: Mohou za pandemii nakažená zvířata, nebo únik viru z laboratoře?
- Jak se liší věk jednotlivých orgánů v našem těle?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/1
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
Mohlo by vás zajímat
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu