Vědci z amerického National Cancer Institute identifikovali skupinu buněčných markerů, které jsou úzce spojeny se vznikem méně časté, avšak agresivní formy rakoviny prsu neboli karcinomu negativního na receptor estrogenu.
Vědci z amerického National Cancer Institute identifikovali skupinu buněčných markerů, které jsou úzce spojeny se vznikem méně časté, avšak agresivní formy rakoviny prsu neboli karcinomu negativního na receptor estrogenu. Tento pilotní výzkum jako první potvrdil, že běžná kombinace povrchových markerů CD44+ a CD24 − kmenových buněk nemusí nutně nebo výlučně vést k nádorovému bujení estrogendependentního karcinomu prsu. Cílená terapie zaměřená na tyto dva markery může být tedy nevhodná.
Preklinický výzkum na xenograftovém modelu (xenograft – transplantační štěp tkáně jiného biologického druhu) popisuje rozvoj karcinomu prsu negativního na receptor estrogenu u myší, kterým byly transplantovány lidské buňky izolované z nádoru prsu (tzv. XIC, xenograft-iniating cells) nesoucí současně tyto tři povrchové markery: CD44+, CD49fhi a CD133hi. Tyto bílkoviny byly identifikovány specifickými protilátkami pomocí metody průtokové cytometrie, která umožnila separaci různých populací lidských nádorových buněk prsu. V rámci výzkumu se poté hodnotila schopnost těchto rozličných linií buněk vytvářet nádorové bujení u imunokompromitovaných myší.
Rozpoznání specifických markerů buněk spojených s karcinomem prsu negativním na receptor estrogenu je velmi důležité. Právě tento typ nádoru je obtížné efektivně léčit. Oproti nádoru prsu pozitivnímu (dependentnímu) na receptor estrogenu léčenému tamoxifenem je na receptoru estrogenu nezávislý karcinom prsu v současné době řešen nespecifickou a necílenou chemoterapií. Ta je ovšem toxická i pro zdravou tkáň, a navíc bývá pacientkami obtížně tolerována. Objev XIC buněk je podle autorů důvodem k optimizmu, protože skrývají klíč k časné diagnóze, selektivní a cílené terapii nádoru prsu negativního na receptor estrogenu.
Zatímco americká studie zkoumala karcinom prsu u malého souboru pacientek (n = 4), identická kombinace povrchových markerů XIC se potvrdila ve všech případech. Zbývá pokračovat tímto slibným směrem v dalším navazujícím výzkumu a případně určit, zda je možné obdobný model XIC markerů vysledovat i u nádoru prsu pozitivního na receptor estrogenu.
(Thom)
Zdroj: M. J. Meyer, et al. CD44+ CD49fhi CD133hi Defines Xenograft-Initiating Cells in Estrogen Receptor Negative Breast Cancer. Cancer Research, June 1, 2010. DOI: 10.1158/0008-5472.CAN-09-3619.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
