„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/31

Nová generace antiobezitik mění přístup k léčbě metabolických onemocnění

Jak připomněl ve své přednášce na právě skončeném výročním kongresu Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) profesor Louis J. Aronne z Cornellovy univerzity v New Yorku, léčba obezity je významným nástrojem v terapii metabolických onemocnění, protože nebojuje jen s jedinou poruchou, ale zmírňuje řadu souvisejících zdravotních potíží současně. 

Již studie SELECT ukázala, že léčba obezity pomocí agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid (GLP-1RA) snižuje riziko velkých kardiovaskulárních příhod i celkovou mortalitu podobně jako hypolipidemická nebo antihypertenzní léčba. Látky ze skupiny GLP-1RA prokázaly také příznivý vliv u pacientů se srdečním selháním, chronickým onemocněním ledvin a v neposlední řadě z hlediska snížení rizika vzniku diabetu 2. typu.

Dnes díky tomu stojíme na prahu zásadní změny přístupu k terapii metabolických onemocnění. Novým trendem by měla být léčba obezity dříve, než se vymkne kontrole, například u jedinců s BMI ≥ 27 kg/m², k cílovým hodnotám BMI 25 kg/m². Jde tedy o snížení tělesné hmotnosti o pouhých 5–10 % a její následné udržení v normálním rozmezí.

V následujících 5 letech se očekává zhruba 15násobný nárůst využití nových antiobezitik. Otázkou je, zda tato strategie vytlačí ze strategií terapie obezity bariatrickou chirurgii. Pro tu se již nějaký čas rovněž používá pojem metabolická chirurgie, protože podobně jako nová antiobezitika nezmírňuje pouze obezitu, ale i řadu dalších metabolických onemocnění.

Zdroj: Larkin M. Will new obesity drugs make bariatric surgery obsolete? Medscape, 2024 Sep 16. Dostupné na: https://www.medscape.com/viewarticle/will-new-obesity-drugs-make-bariatric-surgery-obsolete-2024a1000gqj

Kojení je bezpečné i u žen po prodělaném karcinomu prsu

Dvě studie prezentované na nedávném kongresu Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO) ukázaly, že prodělaný karcinom prsu (BC) nemusí být překážkou kojení.

Do studie POSITIVE byla zařazeno 518 žen ze 20 zemí světa s HR⁺ BC, u nichž byla dočasně přerušena adjuvantní hormonální léčba z důvodu plánovaného otěhotnění. Nejméně jedno těhotenství úspěšně ukončilo 317 žen, z nichž 62 % kojilo. Analýza neukázala významný rozdíl v riziku recidiv BC či vzniku nového BC během 24 měsíců u žen, které kojily a které nikoliv (3,6 vs. 3,1 %).

Do druhé multicentrické studie bylo zařazeno 4732 žen s karcinomem prsu do 40 let věku, jež byly nositelkami mutace BRCA. Z těchto žen po prodělaném onemocnění porodilo 474 a 23,2 % z nich kojilo. Během sledování po porodu, jehož medián činil 7 let, nebyl zjištěn významný rozdíl v kumulativní incidenci lokoregionální recidivy nebo kontralaterálního BC mezi ženami, které kojily a které nikoliv (adjustovaný poměr rizik [HR] 1,08; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,57–2,06; p = 0,82). Kojení nemělo vliv ani na dobu bez onemocnění (DFS) či na celkové přežití (OS) těchto žen.

Zdroje:
1. Azim H. A., Niman S., Partridge A. H. et al. 1814O Breastfeeding in women with hormone receptor-positive breast cancer who conceived after temporary interruption of endocrine therapy: results from the POSITIVE trial. Ann Oncol 2024; 35 (suppl. 2): S1076, 10.1016/annonc/annonc1612.
2. Blondeaux E., Delucchi V., Mariamidze E. et al. 1815O Breastfeeding after breast cancer in young BRCA carriers: results from an international cohort study. Ann Oncol 2024; 35 (suppl. 2): S1077, 10.1016/annonc/annonc1612.

Riziko atopické dermatitidy u dětí lze odhadnout podle biomarkerů z pupečníkové krve

Novorozenci, u nichž se ve věku 6–12 měsíců rozvine atopická dermatitida (AD), mají vyšší hladinu chemokinu TARC/CCL17 (thymus and activation-regulated chemokine) a interleukinu 31 (IL-31) v pupečníkové krvi a vykazují vyšší transepidermální ztrátu vody (TEWL) v prvním roce života. Ukázala to italská studie, která u 40 donošených novorozenců hodnotila prediktivní význam sérologických a kožních biomarkerů pro rozvoj AD.

U 16 dětí se příznaky AD rozvinuly v 6 měsících a přetrvaly ve 12 měsících věku a korelovaly s vyšší hladinou TARC/CCL17 v 10 ml vzorku pupečníkové krve odebrané při porodu a vyšší TEWL v kubitální jamce ve věku 1, 6 a 12 měsíců. Podle autorů by mohly stratifikované intervence na základě těchto biomarkerů a rodinné anamnézy pomoci při cílené prevenci AD v prvním roce života. Potřebná nyní bude validace výsledků.

Zdroj: D'Erme A. M., Fidanzi C., Bevilacqua M. et al. Cord blood serum levels of IL-31 and CCL17, cutaneous markers, and development of atopic dermatitis. JAMA Dermatol 2024 Sep 11: e243178, doi: 10.1001/jamadermatol.2024.3178.

Přítomnost roztroušené sklerózy snižuje riziko Alzheimerovy choroby

Jedním z projevů roztroušené sklerózy (RS) jsou i poruchy kognitivních funkcí. S prodlužující se délkou života těchto pacientů se však ukazuje, že konkrétně Alzheimerova choroba (AD) je u nich vzácná.

Ve studii, jež hodnotila kumulaci amyloidu beta a proteinu tau v mozku podle 3 plazmatických biomarkerů u 100 pacientů s RS starších 60 let, byla pozitivita těchto biomarkerů zjištěna u polovičního počtu jedinců s RS v porovnání s 300 kontrolními jedinci bez RS odpovídajícího věku, pohlaví, apolipoproteinu E a stavu kognitivních funkcí. Navíc většina pacientů s RS s pozitivitou hodnocených markerů měla v době stanovení diagnózy atypické projevy RS.

Jak uvádějí autoři studie, tyto výsledky ukazují, že určitá složka patofyziologie RS nebo genetiky pacientů s RS by mohla být protektivní z hlediska AD. Její nalezení by pak mohlo být využito pro nové terapeutické či preventivní strategie proti AD.

Zdroj: Brier M. R., Schindler S. E., Salter A. et al. Unexpected low rate of amyloid-β pathology in multiple sclerosis patients. Ann Neurol 2024 Sep; 96 (3): 453−459, doi: 10.1002/ana.27027. 

(zza)